Petr Pithart a jeho „dvojdomek“, ve kterém nikdo nechtěl bydlet

Petr Pithart s Vladimírem Mečiarem v červnu 1990 - Foto:  ČTK, Michal Krumphanzl

Petr Pithart s Vladimírem Mečiarem v červnu 1990Foto:  ČTK, Michal Krumphanzl

Petr Pithart byl významnou osobností české politické scény. Déle než dva roky byl předsedou české vlády, šest let předsedou Senátu a nechybělo mnoho, aby se stal prezidentem republiky. Na začátku devadesátých let mu připadl složitý úkol: řešit problematické vztahy Slováků k československé federaci.

Z vědeckých ústavů do disentu 

Rodák z Kladna (1941) vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde nastoupil jako odborný asistent. Vědeckou kariéru odstartoval v roce 1967, zabýval se politickým systémem československé společnosti jako tajemník interdisciplinárního týmu Akademie věd. 

Od roku 1960 byl členem KSČ, roku 1968 z ní po sovětské okupaci vystoupil a z vědeckého pracoviště musel odejít. Pracoval jako dělník, v roce 1972 se vrátil k profesi právníka v podniku Ředitelství výstavby pracovišť ČSAV. Po podpisu Charty 77 byl propuštěn. 

Živil se jako zahradní dělník a odborný referent. V disentu publikoval eseje, statě a politologické studie o moderních českých dějinách. Byl členem redakční rady samizdatových Lidových novin. 

Nabídka „dvojdomku“ 

Do vrcholné politiky se zapojil v listopadu 1989. Stal se jedním z předních mluvčích Občanského fóra a v roce 1990 zasedl do poslaneckých lavic. V únoru 1990 byl jmenován předsedou české vlády a byl jedním z politiků, kteří za českou stranu neúspěšně vyjednávali o dalším uspořádání Československa. 

Dění při sametové revoluci v Jihlavě, vpravo stojí Petr Pithart - Foto: Osobní archiv Petra Kubíčka

Dění při sametové revoluci v Jihlavě, vpravo stojí Petr PithartFoto: Osobní archiv Petra Kubíčka

Jeho koncepce „dvojdomku“, což mělo být volnější uspořádání společného státu, neuspěla. „Budoucnost společného státu je v sázce. Zasloužila se o to mnohá nedorozumění na obou stranách. Jedno setkání ústavních činitelů následuje druhé, ale nezdá se, že by se věci vyjasňovaly. 

Je docela dobře možné začít se věcně a klidně dohadovat na typu nějakého volnějšího soužití, než je dnešní stát, na typu, kterému říkám pracovně 'dvojdomek'. Takové řešení, kdybychom k němu dospěli ústavním postupem, bylo by přijatelné i pro svět,“ řekl Pithart v listopadu 1991. 

Mečiarův mluvčí 

Pithart byl tehdy českými médii pravidelně kritizován za přílišnou vstřícnost, kterou projevoval k názorům slovenské strany. 

„V listopadu 1991 vystoupil Pithart v televizi s projevem. V historickém exkurzu rozebral prvorepublikovou ideologii čechoslovakismu a politický dopad existence válečného slovenského státu. Řekl, že ideologie čechoslovakismu urážela Slováky, a proto jakékoli pokusy o upevnění federace jsou na Slovensku vnímány negativně jako pokus o návrat k první republice, což by si Češi měli uvědomit,“ napsal Jan Rychlík v knížce Rozpad Československa. 

Komentátor Českého rozhlasu Petr Černocký šel dál – uvedl, že Pithart by měl být spíše „mluvčím Vladimíra Mečiara než předsedou české vlády“. 

Co to mělo být? 

„Česko-slovenský dvojdomek“ měl být podle Pitharta na Slovensku chápán jako ochota Čechů přistoupit na volnější státní uspořádání. „Jak konkrétně mělo toto uspořádání vypadat, Pithart neřekl a ani to přesně nevěděl,“ soudí Jan Rychlík. 

Sám Pithart později řekl: „Tehdy se nedokázali shodnout politici ani ústavní teoretici. Těch definic federace, konfederace, Klaus do toho vnesl funkční federaci, bylo tolik, že nebylo možno se shodnout, co chceme. 

Vladimír Mečiar a Petr Pithart se setkali 25 let od rozdělení Československa ve vile Tugendhat - Foto: Tomáš Novák

Vladimír Mečiar a Petr Pithart se setkali 25 let od rozdělení Československa ve vile TugendhatFoto: Tomáš Novák

Dvojdomek byla nabídka, záměrně jsem rozostřil ty pojmy, aby se ukázalo, zda je vůbec vůle k nějakému společnému státu, ať už by potom získala jakékoli označení. Chtěl jsem odvést pozornost od přesné formy, aby se ukázalo, zda tu vůle k soužití je.“ 

Málem byl prezidentem 

Určitou formou hlasování o vůli k soužití byly červnové volby v roce 1992. Na české straně ve volbách propadlo Občanské hnutí, v jehož řadách figurovali právě protagonisté dřívějších schůzek mezi českou a slovenskou reprezentací – Petr Pithart, Pavel Rychetský nebo Jiří Dienstbier. 

Do čela národních vlád se dostali Václav Klaus a Vladimír Mečiar, kteří dokázali pragmaticky vyjednat rozdělení společného státu. Pithart se do politiky vrátil v listopadu 1996 jako senátor za KDU-ČSL. Byl místopředsedou i předsedou Senátu, v lednu 2003 neúspěšně kandidoval na prezidenta. 

V roce 2012 vrcholnou politiku opustil a věnuje se psaní a pedagogické práci. Jeho úloze při jednáních mezi českou a slovenskou reprezentací v letech 1990 až 1992 přiblíží další pořad z cyklu Portréty. 

Autor:  David Hertl
Pořad: Portréty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: čtvrtek 20:05  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace