Vincenc Hodek, podnikatel bez podniku

28. únor 2013

Podnikatelů, kterým únor 1948 udělal velkou čáru přes jejich rozpočty, byly stovky, tisíce. Ne každý se ale mohl pochlubit tím, že jeho podnik připravoval projekt moderního sportovního letadla, o které byl zájem v zahraničí. Byl to případ Vincence Hodka.

Základní životopisná data Vincence Hodka (narozen 14. listopadu 1904 v pražských Holešovicích, 1924 tovaryšská zkouška z oboru mechanik) nevypovídají, o jakého člověka opravdu šlo. Daleko víc prozradí možná drobné historky, které z mnoha pramenů posbírala Veronika Kořínková, autorka rozsáhlé práce o tomto podnikateli. Třeba ta, jak coby malý chlapec přeplaval Vltavu a když na něj na druhé straně čekal tatínek s výpraskem, malý Vinca si to rozmyslel a přeplaval Vltavu opět zpátky… Na školách jej v řadě případů zase čekala snížená známka z mravů… Potížista? Možná, nikoli lotr. Prostě už odmalička člověk, který chtěl jít vlastní cestou.

Hodkovo životní směřování ovlivnil strýc z matčiny strany, mechanik, a pak ještě setkání v Sokole s Augustinem Charvátem, českým stíhacím pilotem. Létání bylo tehdy nepřekonatelně moderní a mladík s technickým nadáním se pro ně nadchl. Absolvoval základní vojenskou službu a koncem dvacátých let začal podnikat. Nejprve v autodopravě a roku 1935 založil v Holešovicích mechanickou dílnu. Zatím na opravy a snad jednou i výroba přístrojů pro letecký průmysl. Podařil se mu bravurní kousek: napojil se na ministerstvo národní obrany a začal pracovat pro československé letectvo. Letecký výcvik a průkaz pilota získal v roce 1936, o tři roky později už letecké přístroje firmy Vincenc Hodek zaznamenaly mimořádný úspěch na mezinárodní letecké výstavě v Bruselu. Jenže to už se chystala válka.

Hodkova firma byla v Protektorátu zařazena do koncernu Askania Werke a produkovala letecké přístroje pro válečný průmysl, zároveň se ale vybraní inženýři podíleli ilegálně na projektu moderního sportovního letadla. Ten nápad se zrodil v posledních okamžicích před válkou: Hodek se prý v srpnu 1938 vracel z leteckých závodů na Balkáně a při přeletu Alp jednomotorovým letadlem ho napadlo: Kdyby se něco stalo a museli jsme tu nouzově přistát … nikdo by nás nikdy nenašel. Tehdy se prý rozhodl stavět moderní a spolehlivá letadla. A zatímco Hodkovi inženýři v jeho soukromém bytě po nocích kreslili projekt dvoumotorového sportovního letadla, sám Hodek se dvěma z legendárních Tří králů, s Josefem Balabánem a Josefem Mašínem, připravoval prototyp vysoce hořlavých bomb a předával zprávy o německém leteckém průmyslu, které měl z první ruky. Od roku 1943 je Hodek veden v dokumentech jako člen odbojové skupiny Trávnice, pro kterou byl vedoucím zpravodajské sběrny pod krycím jménem „Agent 23“. Prý… Těžko říci, jak to bylo, Hodek sám o své minulosti mluvil výjimečně a přestože byl po válce za odbojovou činnost vyznamenán, v roce 1949 byla odbojová skupina Trávnice označena za smyšlenou.

Ať tak či onak, už v květnu 1945 mohl Hodek požádat ministerstvo dopravy o povolení ke stavbě tří prototypů sportovního letadla, jeho výkresy předložil. Jenže potom už se „děly věci“. Na podzim 1945 byly zestátněny prakticky všechny podniky, které nějak souvisely s leteckým průmyslem. Hodkova firma zůstala prakticky jediným podnikem v této oblasti v soukromých rukách. Vývoj moderního sportovního letadla pokračoval v mimořádně obtížných podmínkách, do kterých v dubnu zasáhla šestitýdenní stávka zaměstnanců jeho podniku a stále se horšící finanční situace firmy, kterou vývoj letadla prostě vyčerpával. Když v září 1947 vzlétl první prototyp letadla Hodek HK-101, mělo už ministerstvo financí vypracovaný postup pro zestátnění firmy Vincenc Hodek a její začlenění pod národní podnik PAL. Došlo k tomu v lednu 1948, kdy už sice existovaly dva prototypy projektu HK-101, ale nové vedení podniku odmítlo na výrobě letadla pokračovat. Ministerstvo obrany proto nařídilo první prototyp předat Vojenskému leteckému technickému ústavu v Letňanech a druhý prototyp předat národnímu podniku Aero k dodělání… Hodek zůstal ve „svém“ podniku jako řadový zaměstnanec a dočkal se tam 28. února 1948, kdy mu byla předána výpověď. Hodek i s rodinou zamířil do emigrace, celá skupina byla ale u Chebu zadržena a Hodek si odseděl rok ve vyšetřovací vazbě. Od soudu nakonec odešel bez trestu. Do Spojených států se legálně vystěhoval až roku 1966, to měl za sebou dvacet let různých dělnických prací a života mimo Prahu, odkud se musel vystěhovat.

Životní osudy Vincence Hodka, jeho osobní nasazení v okamžicích Pražského povstání v květnu 1945, situaci poválečného československého letectví i život v emigraci, to vše vám přiblíží redaktor David Hertl s historičkou a publicistkou Doubravkou Olšákovou v pořadu Portréty ve čtvrtek 7. března 2013 ve 20:10 hodin na Českém rozhlasu Plus.

autor: David Hertl
Spustit audio