Bratr bojoval za svobodu, chtěl jsem udělat totéž. Příběh Jaroslava Vrzaly
Novinář a exilový protikomunistický aktivista Jaroslav Vrzala je dalším hrdinou Příběhů 20. století. Ty jsou tentokrát věnovány jeho vzpomínkám.
Narodil se v roce 1926 v moravské selské rodině. Vystudoval zemědělsko-technickou školu, v 19 letech začal pracovat na Státním statku v Chropyni a poté působil ve správě Arcibiskupských statků v Kroměříži.
Po okupaci patřil k lidovecké mládeži (vedl oblastní organizaci v Kroměříži), a když komunisté v únoru 1948 získali v Československu moc, rozhodl se, že zemi opustí.
Vedl ho mimo jiné příklad staršího bratra, armádního důstojníka, který za války bojoval ve Francii i na Dukle: „Vyprávěl nám o poměrech na Západě a v Sovětském svazu. Šel mi příkladem, po okupaci odešel bojovat za Československo, rozhodl jsem se udělat totéž.“
Jaroslav Vrzala odcházel s kamarádem v březnu 1948 přes Šumavu ilegálně na Západ – a dostal se do sběrného uprchlického tábora v Řezně.
Původně měl v úmyslu pokračovat do Ameriky, nakonec však využil francouzskou nabídku a pracoval jako pomocník na statku v Normandii. Působil pak v různých dělnických povoláních, žil v Paříži a postupně se víc a víc zapojoval do společenského života.
V letech 1952–1960 byl Vrzala místopředsedou Mezinárodní unie mladých křesťanských demokratů. Roku1955 se stal generálním tajemníkem Rady svobodné mládeže a spoluvydavatelem časopisu Svobodná mládež, určeného k informování mladých lidí o situaci za železnou oponou.
Účastnil se také protestů proti sovětskému zásahu v Maďarsku v roce 1956 a patřil k organizátorům protestního pochodu Paříží od Boulevard Saint-Michel po Champs-Elysées až do sídla Francouzské komunistické strany:
„Dorazili jsme k sídlu komunistické strany, kde už čekal kordon četníků, podařilo se nám proniknout do budovy, někdo se dokonce pokusil budovu zapálit. Ovšem uvnitř se nám postavili, začali nás ,bombardovat‘ olověnými odlitky z tiskáren, strhla se bitka, nakonec bylo asi 140 raněných.“
V roce 1958 nastoupil Jaroslav Vrzala na místo redaktora českého vysílání francouzského rozhlasu, později též spolupracoval s Pavlem Tigridem v revue Svědectví, vydával časopisy Nové obzory a Rozmach.
Celý příběh Jaroslava Vrzaly si poslechněte nahoře v článku nebo v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
