Jak sestry Eva a Helena utíkaly za svobodou

26. červenec 2015

V lednu roku 1951 odjela jedenadvacetiletá Eva Fischlová z Československa do Berlína. Dostala se do západní zóny rozděleného města (proslulá zeď tehdy ještě neexistovala) a na americké ambasádě požádala o politický azyl.

Stala se pak redaktorkou rozhlasové stanice Svobodná Evropa. To by samo o sobě nebylo až tak neobvyklé – Eva však pocházela z rodiny vysoce postaveného komunistického funkcionáře, její otec byl čs. velvyslanec v Berlíně.

Zatímco právník Otto Fischl dělal po převratu kariéru a stoupal v komunistické hierarchii (jako velvyslanec působil v letech 1949-1951, předtím zastával místo náměstka ministra financí), jeho děti měly ke KSČ a k čs. sovětskému režimu výrazně kritický postoj.

Eva, která se dnes jmenuje Vaňková, vzpomíná: „Ve třídě na gymnasiu nás [v únoru 1948] bylo pětatřicet a z toho jen jedna jediná komunistka. My jsme s kamarády chtěli žít spíš jako ´zlatá mládež´ než chodit do Komsomolu. To nám bylo zcela cizí. Mezi pětačtyřicátým a osmačtyřicátým rokem jsme vedli normální život mladých lidí. Šla jsem tenkrát prvně s mládencem do vinárny, a řekli jsme si, že se cítíme jako spojenci Ameriky a jako anglofilové. Na kabátech jsme měli americké vlaječky.“

Evina o pět let mladší sestra Helena (dnes Kosková) měla podobné názory: „V únoru 1948 mi bylo třináct, sestra mě asi hodně ovlivnila. (…) Dělala jsem taky s kamarády letáky proti komunistům. (…) Pamatuju si, že jsem třeba chodila do skautského oddílu, když už skauting zakázali. Máma o tom věděla, táta to vědět nesměl.“

Helena Kosková v roce 1944

Dcery se s otcem sice neshodly, ale měly ho rády. Krátce po Evině útěku však rodinu postihlo neštěstí: Otto Fischla zatkla Státní bezpečnost, byl zařazen do vykonstruovaného antisemitského procesu se „spikleneckým centrem Rudolfa Slánského“, v listopadu 1952 odsouzen k trestu smrti a začátkem prosince téhož roku popraven.

Eva se trápila v západním Německu, Helena s matkou Marií byly různými způsoby šikanovány a musely se vystěhovat z Prahy do pohraničí, do Stachovic u Fulneku. I jim se však nakonec podařilo – s Evinou pomocí - z komunistického Československa uniknout. V roce 1965 odpluly spolu s Heleniným manželem a čtyřletou dcerou na nafukovacím člunu z Jugoslávie do Itálie.

autor: adr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.