Měl jsem svědčit proti Havlovi, ale podal jsem na estébáky stížnost. Příběh hudebníka Davida Kabzana

David Kabzan (vlevo) v 80. letech - Foto: Post Bellum

David Kabzan (vlevo) v 80. letechFoto: Post Bellum

Vloni v listopadu zamítl Ústavní soud stížnost někdejšího důstojníka StB Petra Berana. V masmédiích se o tom příliš neinformovalo, věc je však důležitá: po 27 letech se definitivně uzavřela justiční kauza, v níž se domohl spravedlnosti hudebník z kapely Rány těla a jeden z nejmladších českých odpůrců komunistického režimu David Kabzan.

O co šlo? Estébák Petr Beran po demonstracích během tzv. Palachova týdne v lednu 1989 „vyšetřoval“ devatenáctiletého Davida Kabzana - tj. brutálně se ho snažil donutit ke svědecké výpovědi, která měla být použita v soudním procesu proti Václavu Havlovi. Beranovi asistoval kolega Kamil Líbal, který sepisoval protokol a dle soudního spisu „nečinně přihlížel“ násilí. 

Případ se po pádu komunismu vlekl, teprve v únoru 2015 potvrdil Městský soud v Praze, že Beran je vinen. Český rozhlas o tom informoval zde

Verdikt nebyl tvrdý: Kamil Líbal byl už předtím odsouzen k podmínce a trest přijal; Petr Beran dostal za zneužití pravomoci veřejného činitele a za ublížení na zdraví tři roky, rovněž s podmíněným odkladem na pět let (Městský soud ten odklad o dva roky snížil). Beran se však dál odvolával k Nejvyššímu a poté k Ústavnímu soudu. 

Chovatel cizokrajných zvířat 

David Kabzan a jeho vyprávění pro Paměť národa

David Kabzan se narodil 9. října 1969 v Krnově, ale vyrůstal se dvěma sourozenci v Ostravě. Odmala si uvědomoval, že žije v podivném a nepřátelském režimu. Příbuzní byli v emigraci, rodiče měli potíže, maminka obvykle nechodila k tehdejším pseudovolbám, a když už šla, pojala „občanskou povinnost“ značně svérázně – jednou se prý k volební urně dostavila po čtyrech a lístek nesla v zubech. 

Ve čtrnácti se David odstěhoval do Prahy, začal se učit chovatelem cizokrajných zvířat, bydlel na internátě v Čakovicích. Seznámil se s lidmi z „druhé generace“ pražského undergroundu, začal chodit na koncerty, do hospody na Klamovku, později podepsal manifest Českých dětí, roznášel samizdaty a letáky, chodil na demonstrace. 

„Estébáci se na mě zaměřili brzy a otravovali a šmírovali mě všude, na internátě i ve škole. Po tři čtvrtě roce to bylo neúnosné, tak jsem se odstěhoval do jednoho bytu, kde nás ovšem bydlelo asi třicet. Nejtěžší bylo, že jsem byl v Praze bez rodičů, neměl jsem zázemí. Kamarádi pocházeli většinou z disidentských rodin, z výslechů se vraceli do přirozeného prostředí, doma měli podporu. Já byl sám a estébáci mi to při výsleších taky dávali najevo. Říkali, abych si uvědomil, že nikdo neví, kde jsem a tak podobně.“

Vzpomíná, že na internátě, kde bydlel, spolu v duchu dobové absurdity žili s učni také příslušníci StB, kteří měli zvláštní vztahy s ředitelem – a právě proto to měl asi složitější, než ostatní. Na škole byl David Kabzan dost stranou, vědělo se, že se pohybuje (řečeno tehdejší estébáckou hantýrkou) „v závadovém prostředí“, spolužáci a učitelé s ním prý raději nechtěli mít příliš společného. K výslechům na StB ho odváželi i z vyučování, vyvolávali ho proto školním rozhlasem, vyslýchali ho i během předmaturitního svatého týdne: „Maturitu jsem udělal, protože učitelé věděli, co mám za sebou a nakonec ke mně byli dost shovívaví.“ 

Estébáci Líbálek a Pusinka 

David Kabzan se postupně seznámil i se staršími disidenty, což byl nejspíš jeden z důvodů rostoucího estébáckého zájmu, navíc ho tajní pravidelně zatýkali a vyslýchali po demonstracích: „Kdy jsem byl na výslechu poprvé, to už si přesně nepamatuju. Ale bylo to po nějaké demonstraci na Václavském náměstí, a tehdy jsem dostal přiděleného estébáka, který mě měl ´na starosti´ až do revoluce.“ 

Bývalý příslušník StB Petr Beran v roce 2015 u soudu - Foto: Post Bellum

Bývalý příslušník StB Petr Beran v roce 2015 u souduFoto: Post Bellum

Výslechy se prý podobaly jeden druhému, pokaždé měl David líčit, kam chodí, s kým se stýká, kdo mu předává samizdaty. Tehdy ještě nevěděl, že příslušník tajné policie, který ho má na starost, se jmenuje Petr Beran. Dva tajní se prý na vyšetřovně vzájemně oslovovali přezdívkami „Pusinka“ a „Líbálek“ - a teprve po roce 1989 Kabzan zjistil, že první je Beran a druhý Líbal. Občas mu dal Petr Beran facku, občas mu při výslechu podkopl židli, občas za jeho hlavou praštil pendrekem do plechové skříně. 

V lednu 1989, po Palachově týdnu, „vyslýchal“ Beran Davida Kabzana několik hodin, začalo to ranou do skříně, pokračovalo ranami přes krk a přes hlavu: „Vedle židle byla postel, tak jsem se na ni převalil, tam jsem dostal ještě pár ran obuškem. A když jsem řekl, že to nepodepíšu, tak vzal ten pendrek, kterým mě mlátil, a takhle mi ťukal silou do kosti.“ 

„Svědek“, který nesvědčil 

David Kabzan dnes - Foto: Post Bellum

David Kabzan dnesFoto: Post Bellum

Estébák Beran po Davidovi Kabzanovi chtěl, aby vypověděl, odkud se dozvěděl o demonstracích v lednu 1989 a že ho k účasti podnítil Václav Havel. Svědectví pak mělo posloužit při plánovaném soudu právě s Havlem, který se konal v únoru téhož roku. Zbitého Kabzana nakonec posadili k psacímu stolu. „Pamatuju si, že nad ním byl plakát Stalina a v rozích měl ten Beran svá vyznamenání. A takhle, před tím Stalinem, jsem měl něco podepsat.“ Po nátlaku podepsal protokol, ačkoli jindy se právě podpisu pod jakýkoli estébácký papír bránil. 

Po výslechu v Bartolomějské estébáci Davida Kabzana odvedli průchodem do Konviktské ulice, kde sídlila uniformovaná Veřejná bezpečnost – a odkud měl být propuštěn. David tam policistům oznámil, že z něj příslušníci StB násilím vynutili podpis protokolu. U soudu proti Václavu Havlovi nakonec nevypovídal, naopak podal proti výslechu stížnost.  

Jak už bylo řečeno, případ s estébáckým násilím proti Davidu Kabzanovi se táhl až do let 2015 - 2016. Někdejší příslušník tajné policie Petr Beran komentoval rozsudek rozčarovaně a příznačně: „Myslel jsem si, že tu proběhla sametová revoluce, ale už si to nemyslím.“ 

David Kabzan dnes hraje na klávesy ve skupině Rány těla a pracuje na pražském statku Toulcův dvůr, pečuje o zvířata a věnuje se postiženým dětem. Po tvrdém výslechu v lednu 1989 měl před sebou ještě dosti těžký rok: to už se ale dozvíte z Příběhů 20. století. 

Palachův týden, leden 1989, Václavské náměstí - Foto:  Česká televize

Autor:  Adam Drda  (adr)
Pořad: Příběhy 20. století  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 20:10; repríza na Radiožurnálu sobota 21:05  |  Délka pořadu: 51 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace