Pět let vězení za to, že znala Miloslava Choce. Příběh Evy Duškové, rozené Vokálové

31. říjen 2019

Miloslav Choc byl obětí komunistického aparátu – ve vykonstruovaném procesu ho odsoudili k smrti a v únoru 1949 popravili. V procesu Choc a spol. (a přidružených procesech) byly zničeny životy mnoha nevinných lidí. Patřila k nim i rodina Chocovy milé, v době zatčení šestnáctileté Evy Vokálové, provdané Duškové. Ta vyprávěla svůj příběh Paměti národa. Zemřela 29. října 2019.

O co v případu šlo? Nejprve k hlavnímu aktérovi: Miloslav Choc se narodil roku 1925, za války byl totálně nasazen ve fabrice v Dusseldorfu, v roce 1945 se zúčastnil Pražského povstání a poté odjel do pohraničí, kde získal jakousi správní funkci.

Čtěte také

Podle dostupných materiálů si tam měl počínat krajně problematicky a nakonec jako zločinec. Dostal se před soud, protože údajně zastřelil Němce Karla Reichmanna, osvobodili ho na základě psychiatrického posudku.

Choc pak žil s prarodiči, zapsal se na vysokou školu, ale po únoru 1948 byl jako mladý národní socialista vyhozen. Odešel za hranice a stal se členem emigrantské odbojové skupiny.

Jeho tehdejší činnost je – opět – nejasná: jisté je pouze to, že se spolu s několika druhy vrátil do Československa s různými úkoly, přinesl s sebou protikomunistické letáky a kontaktoval řadu demokraticky smýšlejících lidí.

Miloslav Choc. Civilní fotografie

V neděli 27. května 1948 zastřelil neznámý vrah majora bezpečnosti Augustina Schramma, zapleteného podle některých zdrojů do tragické smrti Jana Masaryka. A právě tuto vraždu StB Chocovi „přišila“ (zatkli ho 2. června 1948) a kolem ní postupně vytvořila teorii rozsáhlého protistátního spiknutí, zorganizovaného emigranty a americkou tajnou službou CIC.

S mírnou nadsázkou lze říci, že ve spárech StB uvízl každý, kdo s Chocem přišel do styku – udělat nemusel nic, tak jako Eva Vokálová, které jsou především věnovány tyto Příběhy 20. století.

Důkazy, že by Choc komunistického důstojníka a bývalého partyzána Schramma zabil, neexistují. Z dokumentů z vyšetřování naopak vyplývá řada indicií, které nasvědčují tomu, že byl nevinný stejně jako jeho přítel Slavoj Šádek.

Oba však byli za Schramovu vraždu odsouzeni k smrti a 19. 2. 1949 popraveni. 

Malá Eva

Eva Vokálová (provdaná Dušková) se narodila roku 1931 v Praze. Dětství prožila na Ořechovce, ve vile, kterou zbudoval otec-stavitel. Když jí bylo šestnáct let, seznámila se s o pár let starším Miloslavem Chocem, který v jejich domě krátce bydlel jako podnájemník.

Zamilovala se do něj, žila normální život dospívající dívky, chtěla se stát klavíristkou. Vyrůstala s maminkou a sourozenci, otec zemřel už za války. Eva věděla, že Choc odešel po únoru 1948 za hranice, ale neměla tušení, co dělá a čím se zabývá, a jelikož byl už po měsíci zpátky, zřejmě jeho dočasnému zmizení nepřikládala žádný význam.

Eva Vokálová po propuštění

28. 5. 1948 časně ráno u Vokálových zazvonila Státní bezpečnost. Všichni členové rodiny (tedy Eva, její maminka, bratr a sestra) byli odvezeni k výslechům, aniž by tušili proč. Estébáci jim pouze sdělili: „Potřebujeme se na něco přeptat. Nic si neberte, za hodinu jste zpátky.“

Eva Dušková-Vokálová byla převezena na vyšetřovnu do Bartolomějské ulice, domů se už neměla nikdy vrátit. Čekalo jí dlouhé vyšetřování a několik let kriminálu.

Teprve během výslechů Eva zjistila, že StB obviňuje jejího milého Miloslava Choce z vraždy Augustina Schramma. Eva se „provinila“ pouze tím, že Choce znala, její maminka jen tím, že ho v rodinné vile ubytovala. Eva dostala u soudu jako mladistvá pět let vězení, její matka šla za mříže na dvanáct let.

Jaké byly jejich osudy? Poslechněte si celý pořad Příběhy 20. století.

autor: Adam Drda
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.