Náš cíl: podchytit všechny děti od pěti let, říká o povinném roku ve školce poslankyně

9. duben 2015

Vláda chce zavést povinný poslední ročník mateřské školky. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier doufá, že tento krok omezí diskriminaci romských dětí ve školách.

Vláda si od změny slibuje, že do prvních tříd základních škol budou všeobecně nastupovat děti lépe připravené než dnes.

Část odborníků ale pochybuje, že nařízení prospěje znevýhodněným skupinám a naopak tvrdí, že vyžene děti z rodin dříve, než je nutné.

„O posledním ročníku mateřské školy jako povinném mluvíme mnoho let,“ řekla v pořadu Pro a proti místopředsedkyně školského výboru Sněmovny Vlasta Bohdalová.

Podle ní patří Česká republika k posledním dvěma evropským zemím, které nemají zavedenou povinnou předškolní docházku před šestým rokem věku dítěte.

Proč je nutné přistoupit k plošné integraci všech dětí?

„Jednoduše: chceme zavést povinné základní vzdělání od pěti let. Je to standard, který používají všechny evropské země, někde je docházka dokonce povinná od čtyř let,“ tvrdí poslankyně.

Cílem návrhu je tedy začlenit co nejvíce dětí do systému povinné docházky. „Chtěli bychom mít podchycené všechny děti od pěti let, jako jiné evropské země.“

Dalším přínosem povinné předškolní docházky je i získání sociálních dovednosti, míní Vlasta Bohdalová.


Bohdalová: „Proč tolik maminek, které jsou doma na mateřské dovolené s více dětmi, tak moc stojí o to, aby děti byly aspoň půl dne v mateřské škole? Protože chtějí, aby byly mezi dětmi, a nějakým způsobem se socializovaly.“

Bohumil Kartous ze společnosti EDUin namítl, že mateřská škola není jediným garantem kvalitního vzdělání nebo sociálního učení.


Kartous: „Dokážu si představit, že dítě, které nenavštěvuje mateřskou školu, navštěvuje jiné aktivity, ve kterých se socializuje stejně jako v mateřské škole, a žádný deficit nemá. Samozřejmě je rolí státu, aby zajistil přístup ke vzdělání těm dětem, které jsou ohrožené tím, že jejich vlastní rodiny jim nejsou schopny zajistit dobrou výchozí pozici pro další vzdělávání.“

Také připomněl rizika spojená s navrhovaným opatřením. „Zavádí se tady plošné opatření kvůli tomu, abychom pomohli přibližně 5 % dětí v populaci. Velká část dětí, o kterých zde mluvíme, patří k etnickým minoritám, a to může nakonec posílit negativní postoje majoritní společnosti k nim.“

„Pro většinovou společnost nebude problém se novým podmínkám přizpůsobit, podle statistik ostatně drtivá většina dětí v mateřské škole je,“ připomněl odborník na vzdělávání.

Zdůraznil také nutnost vložit do zákona možnost alternativy pro ty rodiče, kteří chtějí předškolní výchovu svých dětí zajistit sami.

„Stejně jako máme na základní škole povoleno domácí vzdělávání, tak by podobný institut měl být povolen i pro ty rodiče, kteří nechtějí využít veřejných školek.“

Expert vidí návrh jako nepříliš povedený pokus o řešení systémového problému.

„V současnosti se zákonná povinnost jeví být jako nejmenší zlo, protože systém není schopen oslovit konkrétní ohrožené rodiny, a s nimi pracovat v integrovaném systému několika složek jako jsou dětští praktici, sociální úřad a další,“ kritizoval nedostatek součinnosti v oblasti vzdělávání znevýhodněných rodin Bohumil Kartous.

autoři: tpa , oci
Spustit audio