Je Turecko dostatečně bezpečnou zemí pro uprchlíky?

17. březen 2016

Vzrušená debata kolem tureckého návrhu na řešení uprchlické krize pokračuje i tento týden. Vyvrcholit má na summitu Evropské unie se zástupci Ankary ve čtvrtek a v pátek, kdy se mají detaily dohody doladit nebo upravit.

Počítá se mimo jiné s tím, že Turci převezmou od určeného data zpět všechny syrské migranty, kteří se nelegálním způsobem dostanou na řecké ostrovy. Osmadvacítka by pak měla přebírat přímo z Turecka stejný počet syrských uprchlíků s nárokem na azyl.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi tvrdí, že by dohoda mohla být porušením evropského a mezinárodního práva. Podle organizace Amnesty International je to krátkozraký a nelidský postoj k řešení uprchlické krize.

„Je dobře, že se Evropská unie začala konečně zabývat tím, ja uzavřít hranice a zabránit tomu, aby se po Evropě pohybovaly statisíce lidí, o kterých nic nevíme,“ chválil v pořadu Pro a proti předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).

A v tomto smyslu je nutná dohoda s Tureckem, která může pomoci tomu, že bude zastaven proud uprchlíků po moři do Řecka, soudí politik.

„Protože každý vrácený uprchlík dává jasný signál, že Evropa není nafukovací, a není možné do Evropy nelegálně přicestovat po moři,“ dodal.

Lidé nepřicházejí ze Sýrie do Evropské unie, ale do Turecka, a odtud do EU, připomněl Tejc. „A Turecko jako země NATO a stát, který jedná o vstupu do Evropské unie, je bezpečnou zemí.“


Tejc: „Můžeme se rozpaky dívat na to, co se v Turecku děje, ale nemůžeme tvrdit, že se jedná o stát, který není bezpečný, a že si lidé mohou vybrat až další bezpečný stát, kterým je Řecko nebo Evropská unie. Není možné, jen protože v Turecku není dodržována svoboda slova, ho považovat za stát, ve kterém by uprchlíci nemohli zůstat do doby, než se situace v jejich zemi upraví.“

Specialistka na migraci z Amnesty International Šárka Antošová upřesnila problémy, které Turecko má.


Antošová: „Turecko dosud není označeno za třetí bezpečnou zemi. V Turecku dochází naprosto běžně k porušování lidských práv jako svoboda slova a svoboda shromažďovací, dochází k policejnímu násilí, které bývá málokdy vyšetřováno.

„Turecko nemá plně funkční azylový systém, syrským uprchlíkům uznává jen dočasnou ochranu, nesyrští uprchlíci mají vůbec problém si jen sjednat schůzku k registraci,“ upozornila.

Podle ní je Turecko zemí, která má dlouhodobě velké nedostatky v dodržování lidských práv.

„Navíc naše organizace zjistila v Turecku 200 případů nelegálních detencí a deportací syrských a iráckých uprchlíků zpět do Iráku, což je jasné porušení mezinárodního práva a principu, podle kterého nesmí být lidé vracení do válečných oblastí.“

Evropské právo a mezinárodní úmluvy garantují všem právo vyhledat si azyl a požádat o něj. „To neznamená, že všichni mají právo ho dostat, ale všichni musí mít tuto možnost a projít azylovým řízením.“

„Pokud by docházelo k hromadnému vracení lidí z Řecka, aniž by měli možnost projít azylovým řízením, tak by to porušení mezinárodního práva bylo,“ varovala Šárka Antošová.

autoři: tpa , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.