Nikdo nechce ze dne na den zavírat kojenecké ústavy, uklidňuje odbornice

26. duben 2016

Děti do sedmi let by neměly vyrůstat v ústavech. To není jen konstatování, ale oficiální podnět rady vlády pro lidská práva, který mají dostat na stůl ministři. Rada chce do letošního listopadu přetavit plány do zákonů, a pak by následovalo šestileté přechodné období, než by se záměry úplně promítly do praxe.

De facto by to mohlo znamenat zrušení kojeneckých ústavů a omezení dětských domovů. Tento plán naráží na tuhý odpor jak poslanců, tak Unie zaměstnavatelských svazů. Podle nich by se nemělo zavrhovat to, co funguje. Obě strany se přitom zaštiťují nejlepším zájmem dítěte.

„Všichni si jistě přejeme, aby žádné děti nemusely vyrůstat v ústavní péči. Bohužel situace je taková, že jsou rodiny, díky kterým se děti do ústavní péče dostanou,“ upozornila v pořadu Pro a proti poslankyně Marta Semelová (KSČM).

Podle ní ne všechny postupy, které přebíráme ze zahraničí, jsou zrovna ty nejlepší.

„Neumím si představit, kam jinam by děti šly než do ústavní péče, když nejsou dlouhou dobu umístitelné, a není o ně zájem,“ dodala.

Co soudí poslankyně o tom, že většina zemí včetně Polska, Maďarska a Rumunska už kojenecké ústavy zrušila?

„Některé zkušenosti ze zahraničí naopak svědčí o tom, že náhradní péče není na takové úrovni, a přestože není tolik dětí umisťováno do ústavní péče, tak jsou veliké problémy,“ tvrdí Semelová.


Semelová: „V zahraničí vidíme, že děti buď přechází z jedné pěstounské rodiny do druhé, jsou případy, že až dvacetkrát vystřídají rodinu, a to je pro dítě velice traumatizující, protože si myslí že selhává, dělá někde chybu... V jiných zemích můžeme vidět tyto děti ne v ústavní péči, ale třeba na ulici a myslím, že toho bychom se nechtěli dožít.“

Hana Pazlarová z vládního výboru pro práva dítěte je přesvědčena, že musí dojít k zásadní změně v systému péče o ohrožené děti.


Pazlarová: „Nikdo tady nechce ze dne na den zavírat všechna zařízení. Jde o nějaký proces, který už se nastartoval a počty dětí v zařízeních klesají. I pro ty děti, které potřebují zvláštní zdravotní péči, se například v zahraničí daří najít pěstounské rodiny. Je to dlouhodobý proces, ale důležitý je ten trend.“

„Jde třeba o to, aby se dítě v obtížné situaci obracelo na jeden úřad, což v tuto chvíli není,“ pokračovala.

Děti v kojeneckých ústavech spadají pod ministerstvo zdravotnictví, a když povyrostou, převezme je do péče ministerstvo školství. „A když do toho máte nějaký zdravotní problém, tak zasahuje ministerstvo práce a sociálních věcí.“

„Tato situace je pro dítě nevýhodná,“ vysvětlila odbornice.

První změny zavedené před pár lety přinášejí ovoce. „Klesá počet dětí do tří let v ústavních zařízeních,“ připomněla Pazlarová.

Jak si Česko vede v počtech umístěných dětí v ústavní péči ve srovnání s Evropou?

„V tuto chvíli je to kolem 1500 dětí, bývalo to ale i přes 2000. Přesto máme stále poměrně vysoký počet umístěných dětí mimo svoji rodinu v této věkové kategorii, i v té starší věkové kategorii,“ konstatovala Hana Pazlarová.

autoři: tpa , oci
Spustit audio