Vyplatila by se Praze olympiáda? Pavel Bém: Zcela stoprocentně, navíc by se dokončily tunely a obchvaty
Při pořádání olympiád se pravidelně diskutuje o tom, jestli se taková akce může vyplatit. O pořadatelství se před několika lety pokoušela i Praha. Český olympijský výbor se nevzdává ani nyní: Je potřeba se na to dívat nejen jako na účetní operaci, ale že to přinese řekněme z pohledu mezinárodní prestiže tomu městu známost té lokality – sdělil nedávno.
Do pořadu Pro a proti přijal pozvání Pavel Bém. Vyplatilo by se Praze, kdyby pořádala olympijské hry? „Zcela stoprocentně. Kdyby česká vláda půjčila 900 milionů dolarů, tak jako se stalo v případě Ria – tak za tyto peníze bychom určitě dokončili stavbu nadřazeného dopravního skeletu, byly by tady tunely, obchvaty, komunikace a dopravní spojení,“ říká bývalý pražský primátor.
Praha by nebyla místem letní olympiády. Místem letní olympiády by byla přece celá Česká republika. A to bylo hlavní heslo té naší kampaně. Jsou to hry české a nikoli jen pražské.Pavel Bém
Podívejme se třeba, když máme mistroství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě, tak tam je jasně vidět, že se udělal areál, který je funkční a má využití. A oproti tomu se podívejte na tu potěmkiádu, která se dělala v Liberci a jak se to tam nezvládlo. Olympiáda je velké sousto.Petr Dolínek
Jeho oponentem v diskuzi je Petr Dolínek z ČSSD, náměstek primátorky pro sport a dopravu: „Můžeme mít dokončenou infrastrukturu a nepotřebujeme k tomu olympiádu. Myslím, že Praha na olympiádu připravená není a je spíše výborným městem pro jednotlivá mistrovství."
Obří dluhy nebo posílení ekonomiky?
V souvislosti s pořádáním her se často zmiňuje, že dluhy časem neklesají, ale naopak se násobí. Z pohledu Béma nejsou ale obavy na místě. Podle zkušeností z Barcelony a Athén míní, že v čase, kdy se pořádaly hry, ekonomika rostla. „Barcelona na olympiádě vydělala.“
Dolínek na to reaguje, že skutečně v době investic jde o obrovskou investici do hospodářství celé země z pohledu nový pracovních míst, navýšení investic a posílení stavebního průmyslu. Jak ale dodává: „Ale za jakou cenu? Potom zůstanou věci a areály, které si myslím, že nejsou ty nejlepší.“
A co si myslí Pavel Bém o tzv. městech duchů, které zůstávají po skončení olympijských klání: „To je ovšem klasický mýtus. To je mýtus tzv. velkých staveb, které jsou železobetonové a se kterými se nedá nic dělat. Ale – vraťme se těch 10 let zpátky. V případě ČR byly v plánu mobilní stavby. Stavby, kdy z olympijského stadionu nebo olympijské vesnice se stává nový univerzitní kampus a nové místo pro bydlení.“
Podle Béma byla olympiáda šancí například pro Stadion Strahov. Obhajuje dále myšlenku výhodnosti uspořádání: „V rámci olympiády existují tisíce přípravných kempů, kdy ty jednotlivé národní olympijské výbory pořádají nejrůznější tábory právě v místě, kde se nakonec ta olympiáda jako vrcholný sportovní svátek jako vrchol bude konat. Takže 30 % nákladů do hobíků a profíků mi přijde supr.“
A kolik těch 30 % mělo být peněz? „Asi 20 miliard.“ Moderátorka Veronika Sedláčková připomíná, že vláda Mirka Topolánka odmítla poskytnout záruku. Na to reaguje Bém: „Vezměte si, co je 20 miliard pro stát, kde státní rozpočet se pohybuje kolem dvou bilionů – to je přece strašně málo. Nebo relativně málo, když si uvědomíte, že v čase, kdy uložené peníze na účtech mají nulovou hodnotu, tak považuji za neuvěřitelné, že Praha má řadově tři desítky miliard korun na svých depozitních účtech, které nemá za co utratit.“
Dolínek v diskuzi s Bémem uvádí: „My nemáme kam dávat tříleté nebo čtyřleté děti do školek – tak se přece nemůžu podívat na ty rodiče a říct jim, že sice jejich děti nemůžou do školky, i když ze zákona by na to měly mít nárok, ale hned o tři ulice vedle budete mít hezký stadion a na ten se můžete chodit dívat. To si neumím představit.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
