Němečtí novináři selhali, když při uprchlické krizi papouškovali vládní propagandu, tvrdí komentátor

Navíc zmíněná zpráva dodává, že možná právě tendence médií všechno uchopit pozitivně pomohla, aby stát uprchlickou vlnu zvládnul. „Výzkum také potvrzuje, že od roku 2016 je kritičtější rozměr v médiích už přítomný,“ tvrdí novinář.

Na české mediální scéně máme několik ošklivých výrazů, jedním z nich je „vítačská kultura“. To je hloupost. V Německu nikdo nechodil nikoho vítat nebo mávat, ale pomáhat. V němčině tento pojem ale nikdo moc nepoužívá. To samé platí pro „lživý tisk,“ což je pojem Alternativy pro Německo (AFD), který slušný člověk do huby nevezme. Jaroslav Šonka

„Německá empatie je dána tím, že země má většinu obyvatel vychovanou v křesťanském duchu. Začalo to tím, že přišli nějací bližní a ti mají lidská práva. Ale na na druhé straně došlo k problémům, které si nikdo neuměl představit.“

Po válce proběhla v Německu prý jakási převýchova. „Ta způsobila, že občanské vzdělávání se stalo tématem. V Německu se tak stále znova podporuje debata, a ta není jednostranná.“

„Člověk musí sledovat celé spektrum a není neinformovaný, když sleduje německá média,“ ujistil Šonka.

Komentátor Echo24 Daniel Kaiser je přesvědčen, že německá média selhala a selhávají. „Nejen němečtí novináři méně informují o světě, jaký je, ale o tom, jaký by měl být.“

„Ze studie lze implicitně vyčíst, že se novináři stávali papouškem vládní propagandy.“

Kritické názory k vládě jsou v Německu vytlačovány. Neděje se to represí státu vůči novinářům, ale novinářská subkultura sama nemá ráda radikální a opačné názory. Daniel Kaiser

Novinář uznává, že se v Německu objevovaly i opačné názory. „Je to svobodná země, ale proud zvaný vítačská kultura dosahuje v Německu názorové homogenity, která vzniká organicky, protože do médií chodí daleko více lidí, kteří jsou levicovější než průměr populace.“

„Socialisty a Zelené volí v Německu až sedmdesát procent novinářů, zatímco ve společnosti mají tyto strany asi jen poloviční podporu,“ upozornil Kaiser.

Podle něj po počáteční euforii, kdy 60 procent lidí podporovalo otevření hranic, byli němečtí voliči čím dál tím kritičtější k migrační politice.

„Pak byly asi dvě třetiny lidí, kteří migrační politiku neschvalovali a explicitně tvrdili, že vláda nad situací ztratila kontrolu. Když se v Německu řekne, že vláda nemá situaci pod kontrolou, tak je to nejhorší vysvědčení, které můžete v zemi dát,“ shrnul Daniel Kaiser.