OSN mluví o míru, ale nemůže k němu přispět. Je to jen politická přehlídka, říká novinář
Jaký smysl mají projevy řečníků na Valném shromáždění OSN? Posunují nás k bezpečnější budoucnosti, nebo jsou jen přehlídkou ztraceného času? A k čemu je nám samotná Organizace spojených národů? „Pokud mají projevy smysl pro politiky a pro státy, tak mají smysl,“ argumentoval v pořadu Pro a proti bývalý ministr zahraničních věcí a bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan.
K diskuzi ovšem podle Kavana je, do jaké míry mohou tyto projevy přiblížit řešení problémů. „Někdy ano, někdy ne, někdy jen o kousek,“ uznává.
Valné shromáždění OSN plní řadu jiných a nezastupitelných rolí. Jsou zde desítky agentur s mírovými, zdravotními, potravinářskými, rozvojovými a dalšími programy. Jejich práce je podceňována, ale kdyby nebyla, museli bychom si ji vymyslet, protože je nezastupitelná. Jan Kavan
„V rámci OSN jsme si ale všichni rovni a právo vystoupit tam má každý ze 197 členských států. Samozřejmě v oficiálních projevech se málokdy najde řešení. Tam mohou být podněty, návrhy, připomínky, inspirace," říká někdejší politik.
Podle Kavana se řada řešení hledá v kuloárech OSN. „Důležité je, že to je jakýsi neformální světový parlament, kde řada států má možnost se právě v kuloárech dohadovat. Sám vím o řadě věcí, které se realizovaly právě tam, takže bych to zase nepodceňoval.“
„Jsem přesvědčen, že reforma Rady bezpečnosti OSN je možná, ale přibližujeme se k ní jen krůček po krůčku. To, že všichni jsme si na půdě OSN rovní, ale těch pět si je rovnějších a z nich jeden je nejrovnější, v tom se zatím žádný pokrok neudělal,“ přiznává bývalý předseda Valného shromáždění OSN.
Novinář a komentátor týdeníku Reflex Viliam Buchert je přesvědčen, že projevy politiků na Valném shromáždění OSN mohou mít smysl jen pro ně samotné a státy, které zastupují, ale řešení nepřinášejí. „Je to jen politická přehlídka.“
„Projevy všech politiků zemí s komplikovanými vztahy jako Izrael, Palestina, Írán nebo Severní Korea nic nikam neposouvají. Nic se nezlepšuje, slyšíme totéž desítky let,“ myslí si Buchert.
Když se řešení problémů na půdě OSN nenajde, proč OSN existuje? Rezoluce Rady bezpečnosti jsou právně závazné, ale kdo je dodržuje? K čemu vám je nějaké právo, když ho nikdo nedodržuje? V tom spatřuji slabost OSN a důkaz, že je tato organizace nefunkční. Viliam Buchert
Buchert nevěří, že by Valné shromáždění bylo místem, kde se cokoli vyřeší. „Je to jen povídání, ale řešit problémy se musí úplně někde jinde.“
Souhlasí s Kavanem, že i samotná Rada bezpečnosti vyžaduje zásadní reformu, a to dlouho. „OSN bylo založeno kvůli zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a podobně, ale je to organizace přebujelá, zkostnatělá, a o její reformě se mluví mnoho let.“
Konflikty se dají řešit jen mezi účastníky. „Valné shromáždění, ani OSN samotná k tomu moc nemůže přispět.“
„Podle mě Organizace spojených národů sice o míru hezky mluví a v kuloárech může něco proběhnout, ale v realitě je to úplně jinak,“ shrnul svůj názor na úlohu OSN Viliam Buchert.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.