Bez povinnosti přijímat dvouleté děti do školek se rodinná politika nezlepší, míní exministryně Marksová

9. únor 2018

Většina členů senátního školského výboru je ochotná prý podpořit návrh poslance ODS Václava Klause, aby školky nemusely přijímat děti mladší tří let. Tuto povinnost zavede od roku 2020 novela školského zákona. Senátoři se vyjádřili po veřejném slyšení s názvem Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy. „Času na přípravu je dost. Musíme si také uvědomit, že dvouleté děti už dnes ve školkách jsou, a tvoří tam asi dvanáct procent všech dětí,“ uvedla v pořadu Pro a proti místopředsedkyně ČSSD a bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Podle Marksové nejde o povinnost děti do školky dávat, ale o možnost pro rodiče. „Když se Česká republika srovná s ostatními členskými zeměmi Evropské unie, velmi zaostáváme ve výdajích a podpoře služeb pro děti. A předškolní zařízení k tomu patří. Kdy máme dohonit země s moderní prorodinnou politikou?“


Když školky přijímat mladší děti nemusí, nedělají to. Dělají to jen ty otevřené, dobrovolně. Bez zákonné povinnosti to tady nikdy nebude, a Česká republika se tak neposune v rodinné politice dopředu. Michaela Marksová

„Jedině zákonnou povinností se mohou donutit zřizovatelé, aby kapacitu rozšířili,“ věří politička.

Ta připomněla, že jednoduchou cestou pro obce, jak rozšířit kapacitu, mohou být nejen tzv. mikrojesle, ale i dětské skupiny. „Dali jsme do toho hodně peněz z Evropského sociálního fondu.“

„Každá obec by si měla sama rozhodnout, jak své kapacity pro děti mladší tří let rozšíří. Ale i v případě dětských skupin by opět měla být povinnost, aby obec tyto kapacity měla,“ míní Marksová.

Místopředseda senátního výboru pro vzdělávání, vědu a kulturu za TOP 09 Jiří Růžička je přesvědčen, že zákon je postaven špatně a neměl by platit. „Mateřské školky by neměly povinně dvouleté děti přijímat.“

Senátorovi vadí povinnost, která mateřským školkám vzniká. „Mluvil jsem desítkami ředitelek mateřských školek i se zřizovateli, a opravdu si nemyslím, že je dost času se připravit. Ve školkách kapacita není, není ani kde stavět.“


Tím, kdo říká, jak by to mělo být, by neměl být stát. Chápu, že někde místo mají a rádi dvouleté děti vezmou, ale to je přesně ten rozdíl mezi povinností a možností. Vadí mi ta povinnost. Jiří Růžička

Školky se podle Růžičky také potkávají se základními provozními obtížemi. „Ředitelky mi třeba řekly, že nejsou schopné v malé obci vyřešit ani odvoz plínek.“

„Když chceme, aby něco fungovalo, tak to nemusí být rozhodnutí státu potvrzené zákonem. Zřizovatelé, kteří něco chtějí pro svou obec udělat, budou přemýšlet o tom, že některé ženy nemají své děti kam dát.“

„Daleko lepším řešením jsou dětské skupiny. Myšlenka je to skvělá, je to velmi jednoduché zřídit. Mimochodem, zřizovatelem dětských skupin může být obec, ale i církve, firmy, neziskové organizace. Ale my jsme se rozhodli, že dáme do zákona, že to budou dělat mateřské školky,“ kritizuje novelu Růžička.

autoři: ves , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.