Byl to soud vítězů, muslimové odešli bez trestu, říká poslanec Foldyna o haagském tribunálu

6. prosinec 2017

Haagský mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii končí svou činnost. Během bezmála čtvrtstoletí obžaloval 161 osob a 48 z nich odsoudil za zločiny spáchané během jugoslávských válek. „Byl to soud vítězů," míní sociálnědemokratický poslanec Jaroslav Foldyna a dodává, že tribunál uplatňoval právo selektivně a propouštěl prokazatelné zločince.

K propuštěným bez trestu podle Foldyny patří například velitel Kosovské osvobozenecké armády Ramuš Haradinaj, velitel bosenských jednotek ve Srebrenici Naser Orič nebo chorvatský generál Ante Gotovina, který vyhnal 250 tisíc lidí z Republiky Srbská Krajina. Nepodařilo se mu prokázat, že jeho vojáci během operace Bouře úmyslně zabíjeli Srby. „Gotovina je dnes osobním přítelem a poradcem chorvatské prezidentky a nikoho k tomu nenapadne nic říct. Na Srbsko ale Evropská unie uplatňuje dvojí metr,“ říká Foldyna.


Evropská unie nutí Srbsko uznat ztrátu patnácti procent jeho území. To je jako nutit Československo uznat Mnichovskou dohodu.Jaroslav Foldyna

„Byl to soud vítězů. Na doživotí byli odsouzeni pouze Srbové a naopak byli omilostněni vrazi jako Orič nebo Haradinaj. Bez trestu odešli muslimští teroristé, kteří tam bojovali za cizí zájmy,“ upozorňuje Foldyna. Odsouzení si zaslouží lidé ze všech stran konfliktu.

Na mezinárodním tribunálu obtížně hledá něco pozitivního. Křivdu podle něj cítí hlavně Srbové a Chorvati. „Radovat se naopak můžou muslimové, kteří žádného odsouzeného zločince z Bosny nebo Kosova nemají,“ tvrdí Foldyna, který si více slibuje od národních tribunálů.

Podle publicisty Jana Urbana bylo od počátku jasné, že v Haagu půjde o spravedlnost vítězů, tedy Američanů, Britů a Francouzů. Foldynův dojem selektivní spravedlnosti má proto za oprávněný. „Každá válka je špinavá, nemravná a plná zločinů. Vítěz ale píše historii tak, aby sám nebyl obviněn,“ podotýká.


Je nesmírně obtížné soudit válečné zločince, kteří byli agenty západních států. Třeba bosenskosrbský policejní velitel Simo Drljača, kterého zabily britské speciální jednotky, aby nemluvil.Jan Urban

„Srbská armáda byla největší a měla nejhloupější velení. Neuvědomovali si, že Američané si nahrávají jakýkoli rozkaz. A vojenští velitelé se pak jen divili, když s tím byli konfrontováni,“ vzpomíná někdejší reportér v Bosně. Za pozitivní považuje to, že všechny balkánské státy přijaly princip nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, a dnes soudí i své vlastní občany.

Neměli by ale místo vojáků být souzeni politici? „To je nesmysl, kdo by je obžaloval? Vojenský velitel je v době války představitelem státu a představuje všechny státní moci včetně soudní. A nese proto i absolutní odpovědnost,“ uzavírá.

autoři: ves , ert
Spustit audio