Byla to násilná akce, a pamětníci to jasně dokládají, tvrdí pořadatel Pouti smíření

K pietnímu průvodu se připojili brněnský primátor za ANO Petr Vokřál, jeho náměstek Matěj Hollan a pamětníci. Proti pouti smíření i loňské stejnojmenné deklaraci se ale postavili brněnští zastupitelé za KSČM. Zhruba stovka lidí se v sobotu zúčastnila protestu, kterým odmítli omluvu za takzvaný divoký odsun.

„Narovnání vzájemných vztahů se dělá jinak než akcemi, které se opírají o hrubou falzifikaci historické pravdy,“ uvedl v pořadu Pro a proti místopředseda KSČM Josef Skála.

Podle něj pochod, který organizovaly čerstvě vzniklé orgány města Brna na konci května 1945, zachránil německou menšinu před násilím, možným lynčem a smrtí. „A nikoli, že to byl pochod smrti.“

Německá menšina v Brně byla velmi početná a velmi agresivní, dodal komunista. „Němcům hrozilo, že se jim budou lidé mstít, a proto ještě před Postupimskou konferencí byli organizovaně za pomoci lékařů a dodávek potravin a všech kultivovaných opatření odsunuti z Brna ven.“

Skála: „V pochodu nedocházelo k násilným úmrtím, nedocházelo ke střílení nebo zabíjení Němců... Pokud jde třeba o úplavici, tak ti lidé se napili nějaké vody, i když byli údajně varováni, aby ji nepili... Ale s pochodem, kvůli nedostatku německých lékařů, šli čeští lékaři a poskytovali pomoc.“

Organizátor Pouti smíření Jaroslav Ostrčilík upozornil, že pointou celého projektu bylo připomenout historické skutečnosti.

Ostrčilík: „Představa, že se všichni k sobě v této vyhrocené atmosféře chovali v rukavičkách, je velice absurdní. Navíc jsou tuny vzpomínek pamětníků nejen přímých účastníků pochodu, ale dalších svědků celé události.“

„Neprobíhalo to tak kultivovaně, jak tvrdí pan Skála. Podle vzpomínek pamětníků, kdy pochodem šly děti, ženy a starci za třicetistupňových teplot, to ani nemohla být tak kultivovaná procházka.“

Je třeba si uvědomit společenskou náladu té doby. „A také jaké bylo horko, délku trasy i složení pochodu. Už z toho je jasné, že to musela být velice násilná akce, a vzpomínky pamětníků to velice dobře dokládají,“ tvrdí aktivista.

„Přímo v Pohořelicích, zhruba v polovině cesty k hranicím, je hromadný hrob, kde je údajně pochováno asi 890 oběti tyfu a úplavice. A v Rakousku je zhruba tisíc lidí pochováno v dalších hrobech,“ připomněl Jaroslav Ostrčilík.