Česká literatura má víc záhad. Už dvě stě let ale chybí exaktní potvrzení pravosti Rukopisů
Před dvěma sty lety archivář, básník, slavista a národní buditel Václav Hanka oznámil objev několika pergamenových stránek ve sklepě královédvorského kostela. Tehdejší veřejnost přijala nález jako vzácnou ukázku staročeské literatury, dodnes známou jako Rukopis královédvorský, kterou o rok doplnil Rukopis zelenohorský. O pravosti dokumentů se svedl tuhý boj, který v určitých kruzích trvá dodnes. „S velkou pravděpodobností se jedná o památky starobylé nebo aspoň výrazně starší, než jaká je jejich doba nálezu,“ uvedl v pořadu Pro a proti Robert Jan Hřebíček z České rukopisné společnosti.
Členové společnosti věří, že v případě Rukopisu královédvorského je doba zápisu před rokem 1400. „U Rukopisu zelenohorského zatím hovoříme o 12. nebo 13. století. Existují i názory, že rukopisy vznikly někdy v mezidobí, a kladou datum složení zápisu do 16. až 18. století.“
Hřebíček odmítá tzv. palimpsestovou hypotézu, se kterou přišel spisovatel Miroslav Ivanov a jeho tým, který rukopisy zkoumal na konci 60. let. Ta tvrdí, že byl na pravém pergamenu a s ponecháním prvých iniciál dopsán další text.
Je pravda, že v 19. století byl obrovský hlad po těchto památkách, takže máte celou kulturu padělků z přelomu 18. a 19. století. Hanka ale kromě rukopisu našel i Mastičkáře a zásadní zlomky Alexandreidy. Našlo se, protože konečně někdo hledal. Robert Jan Hřebíček
„O Ivanovově týmu by se dalo mluvit hodiny, jeho chemické a fotografické průzkumy patří k těm nejproblematičtějším. Rozboru se neúčastnili odborníci, kteří by se problematikou dlouhodobě zabývali: dva kriminalisté, akademický malíř, právník a spisovatel literatury faktu.“
To, že se rukopisy objevily zrovna v té době, není jistě náhoda, uznává zastánce pravosti. „Ale těžko se to dá připsat falzifikátorské, nebo naopak té objevitelské tendenci. Může to být jedno i druhé, a byli bychom rádi, kdyby konečný verdikt vznesly až vědy exaktní.“
„Věříme, že současný exaktní výzkum rukopisů, který probíhá pod patronátem Národního muzea, nakonec pravost rukopisů potvrdí,“ shrnul Hřebíček.
Viktor Viktora, vedoucí Katedry českého jazyka a literatury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni soudí, že jde v případě obou rukopisů s největší pravděpodobností o padělky. „Ale jistotu získáme až s přesným a exaktním faktem, a ten zatím nemáme.“
Znalec literatury považuje za ústřední právě palimpsestovou hypotézu objevenou v roce 1969. „A teď je otázka, kdy byl text dopsán.“
Jednoznačně by se mohla pravost dokázat, kdyby se přišlo na materiál, kde by sám Hanka přiznal co bylo, a co nebylo. Kdyby se toto objevilo, je to jasné. Pokud se to neobjeví, zůstáváme pořád v rovině pravděpodobnosti. Viktor Viktora
„Česká rukopisná společnost předpokládá, že by to mohl být vrcholný středověk, ale nedá se nic dělat, zatím nejsou žádné exaktní argumenty, které by to vyvrátily nebo potvrdily.“
Podle Viktory dokonce zatím nemůžeme ani určit, kdo je autorem rukopisů. „Bylo by ale dobré diskutovat s obránci rukopisu, a nikoli s nimi vést zákopovou válku, protože v zájmu celé české společnosti a kultury by bylo dobré, aby se tato otázka vyjasnila.“
Znalec literatury by prý osobně velmi vřele přijal, kdyby šlo o pravé rukopisy. „Ale můj literárně historický náhled je jednoznačně zařazuje do roku 1815 až 1820.“
„To je kouzlo i tragedie literární historie. Podobných artefaktů a problémů máme víc. Například naše nejstarší Kristiánova legenda, ale i život Boženy Němcové,“ poukázal na další záhady z dějin české literatury Viktora.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
