Doplatí český dabing na doporučení Američanů, že kvalita musí ustoupit, protože jde o peníze?

2. březen 2015

Skoro 200 dabérů, včetně těch nejznámějších, požádalo personální agenturu, aby jim vyjednala lepší podmínky.

Většina českých studií ale zapsala odbojné herce na takzvanou černou listinu, přestala je obsazovat, a mnozí z nich zůstali bez práce.

„Herecká asociace si absenci odborů nahradila mediální agenturou Manpower,“ uvedl v pořadu Pro a proti Petr Sitár ze studia LS Production.

Ten vnímá jednání herců jako narušení vstřícné a přátelské atmosféry, která podle něj v oboru panovala.

To, že jsou stále větší nároky na rychlost provedení dabingu a zároveň tlak na snižování nákladů, ale Sitár potvrdil.

„S počátkem ekonomické krize v roce 2008 nahradily americká studia, na kterých jsou české dabingové společnosti závislé, své kreativní týmy ekonomickými týmy,“ popsal vývoj majitel společnosti.

Zaskočila ho reakce samotných amerických producentů. „My jsme řekli: za tyto peníze nelze vyrábět ve špičkové kvalitě dabing. A oni řekli pro mě šokující větu: kvalita bude muset ustoupit do pozadí, protože jde především o peníze.“

Člen prezidia Herecké asociace Jan Vondráček

„Každý z nás pracuje s nějakým rozpočtem, který je výsledkem jednání, v rozpočtu je částka x, a z té částky x je zlomek y, a ten musíme rozdělit mezi herce,“ popsal stručně rozpočtový mechanismus Sitár.


Sitár: „Ať hodinová, nebo repliková sazba by měla být o tom, že každý herec by měl znát svou cenu, stanovit si hranici a vyjednávat za sebe. Vím, že to neumí každý, postavit se produkčnímu, ale o tom by to mělo být... Zažil jsem mockrát, kdy si herci přišli stěžovat, kde dostali špatně, pozdě, nebo vůbec zaplaceno, a já jim říkal: tak proč tam chodíte?“

Člen prezidia Herecké asociace Jan Vondráček požaduje, aby se honorář dabérů odvíjel od rozsahu role, a ne od hodinové sazby. „V Německu funguje tento systém 30 let, a je to jeden z nejspravedlivějších systémů,“ dodal.


Vondráček: „Jsou lidé, kteří jsou schopní udělat mnohem víc replik kvalitně i za krátký čas, ale není možné, aby byl někdo krácen na honoráři z toho důvodů, že to udělá svižně, protože je schopný… Ve chvíli, kdy studio zjistilo, že nějaký herec je schopen udělat 180 replik za hodinu, vzalo to jako normu. Když pak přišel těžký film, naplánovali 8 natáčecích hodin, aby měli co nejrychleji natočeno.“

Podle něj je situace neúnosná už několik let. Popudem k pokusu o změnu pravidel tak byl neustálý pokles cen a odměňování, a neustálý tlak na rychlejší práci.

„Zjistili jsme, že ceny jdou dolů, a že je hodinová sazba… I produkční nám říkali: dáváme vám směšné honoráře, ale s tím my nic neuděláme, postavit se tomu musíte vy,“ vzpomněl herec.

Herecká asociace tedy oslovila pracovní agenturu, která by její podmínky a ceny udržovala na přijatelné hladině. „Aby nenastal další jejich propad a související propad kvality: když chci kvalitní zboží, musím za něj samozřejmě zaplatit.“

„Naše akce měla vyvolat diskuzi s majiteli studií. My víme stejně dobře, že jsou tlačeni ekonomickými tlaky,“ shrnul celé pozadí sporu Jan Vondráček.

autoři: tpa , oci
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.