Dva tweety k zatýkání v Rusku a Bělorusku? Ostuda naší zahraniční politiky, říká europoslanec Štětina

Europoslanci sdružení v lidovecké frakci vyzvali českou vládu, aby celou situaci odsoudila razantnějším způsobem než jen vyjádřením na síti Twitter.

„Pokud vím, tak jen dva tweety ministerstva zahraničí odsoudily toto násilí, ale to není adekvátní odpověď,“ uvedl v pořadu Pro a proti europoslanec Vladimír Štětina (TOP 09 a STAN).

V České republice jsme opustili staré dobré rodinné stříbro, kterým je obrana lidských práv. Kšeft se stal hlavním hlediskem naší zahraniční politiky. Vy jste s prezidentem Lukašenkem jednal nikoliv o porušení lidských práv, ale o tom, že je potřeba navázat s Ruskem a Běloruskem dobré hospodářské vztahy. To je sice dobré, ale ruku v ruce s tím je třeba se ohradit proti tomu, co se odehrává. Pokud to nebudeme dělat, budou to prostí ruští lidé, kteří odnesou tuto politiku lhostejnou k lidským právům.Vladimír Štětina

Podle něj bylo v tyto březnové dny v Rusku a Bělorusku zatčeno a zbito téměř tisíc lidí. „To není maličkost. A vyjádřit se jen na sociální síti je ostuda české zahraniční politiky.“

Europoslanec upozornil, že není třeba čekat na „strašné události jako výbuch v petrohradském metru, aby se člověk vyjádřil k tomu, co se v Rusku a Bělorusku děje.“

„Poslední dva diktátoři Evropy se právě setkali v Leningradě a z tohoto hlediska se dívejme na tyto dva režimy, které spolu spolupracují. Jediný kdo to odnese, je prostý ruský člověk,“ tvrdí Štětina.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) vidí velké rozdíly mezi ruskými a běloruskými demonstracemi. „Ale souhlasím, že jak zákroky v Rusku, tak v Bělorusku byly neodpovídající a zadržování lidí je nepřijatelné.“

„Já jsem ocenil to, že Bělorusko propustilo všechny politické vězně, což se nestává často. To jsem pochválil a řekl, že to vítáme, ale zároveň jsem mluvil o dalších věcech, které nejen Česká republika, ale i Evropská unie formulovala, jako jsou třeba svobodné volby.“

Nevím, jestli pan Štětina sleduje, co dělá ministerstvo zahraničí. Jen to jednání s prezidentem Lukašenkem jsem z velké části vedl právě o lidských právech. Tak jak je možné se mě ptát, že mluvím všude o ekonomice, a ne o lidských právech? Připadá mi komické poslouchat, že něco nezmiňujeme, ale já mám v hlavě to, že se těmto tématům věnuji poměrně rozsáhle.Lubomír Zaorálek

Zaorálek se podle vlastních slov s běloruským prezidentem bavil o tom, jak je důležité, aby Bělorusko pokračovalo v této cestě, kterou propuštěním všech svých politických vězňů odstartovalo.

„Tyto země mají skutečně omezený prostor a jednání s nimi není jednoduchá věc,“ připomněl ministr.

Tomu prý připadá, že 80 % jednání s Lukašenkem se týkalo právě lidských práv. „Prezident se mě ptal, co je třeba pro to, aby EU byla větším partnerem, a já ho upozornil, že jsou to právě tyto otázky, které budou sledované.“

„Je třeba být klidnější, méně bouřit a více se zabývat podstatou věcí,“ doporučil Lubomír Zaorálek.