Erik Best: Amerika si čím dál tím více myslí, že Česko patří na Východ

Erik Best velký rozdíl mezi americkou a ruskou demokracií nevidí - Foto: Anna Duchková

Erik Best velký rozdíl mezi americkou a ruskou demokracií nevidíFoto: Anna Duchková

Stala se 25 let po pádu komunismu pro nás demokracie samozřejmostí? Kam směřují naši zemi současní politici? Patří Česká republika spíše na Východ než na Západ?

„Americká administrativa si čím dál tím více myslí, že Česká republika patří na Východ,“ uvedl v pořadu Pro a proti vydavatel internetového magazínu Fleet Sheet a Američan žijící v Praze Erik Best. 

Sám má jiný výklad. „Beru to jinak: máme jen jednu západní civilizaci. ČR je její součástí, ale tou je i Rusko.“ 

Best: „Češi hledají stabilizační faktor. Mají pocit, že jsou dvacet let součástí Západu, ale nejsou úplně šťastní z toho, jaké hodnoty Západ zastupuje. Češi chápou, že demokracie na Západě také příliš nefunguje, když máme celosvětově takové problémy, a v Rusku vidí jinou formu demokracie. Nemyslím, že je v Rusku menší míra demokracie než v Americe. Kandidáti jsou vybíráni, a máme svobodou volbu.“

I proto Češi očekávají, že přijde nová vlna demokracie, a přišel pan Babiš, tvrdí vydavatel. „Je módní říkat, že Babiš zastupuje novou politiku, ale já ho považuji za součást té staré. Nic se nezměnilo, a my jsme skoro zpátky tam, kde jsme byli v roce 1990.“ 

Situace na západě bude čím dál tím horší, předpovídá Best. „Ekonomika půjde dolů, úvěry a dluhy jsou na neúnosné úrovni. Pro Čechy je zahraniční politika jen obchodní politika. Když Zeman kritizuje sankce, tak kritizuje obchodní politiku. Ne že by fandil víc Rusům, je to kvůli tomu, že některé firmy mají peníze, které by chtěly získat zpátky. Je to obchodní záležitost.“ 

Hudebník a jeden z iniciátorů odchodu sovětských vojsk z Československa Michael Kocáb připomněl demokratické tradice Československé republiky. 

„Od jejího vzniku v roce 1918 jsme se snažili profilovat jako demokracie západního typu pošilhávající po ústavních pořádcích švýcarských. V roce 1989 se opět jakoby rozednilo, a v čele s Václavem Havlem jsem měl za to, že se profilujeme jako prozápadní demokracie.“ 

Výroky našich nejvyšších představitelů mohou potvrzovat naši provýchodní orientaci, souhlasí hudebník. 

Kocáb: „To jsou ale jedinci. To je jedinec Zeman, který se takzvaně utrhl ze řetězu, a od dubna 2014, kdy ještě kvůli anexi Krymu téměř harašil zbraněmi, zcela otočil na proputinovský názor. Pak to vypadá, že Česká republika podráží společné úsilí Evropské unie a NATO, zejména ohledně sankcí.“

A Zeman není sám, dodal Kocáb. „Mezitím stojí těžce váhavý premiér Sobotka, a pan ministr zahraničí, který sankce podporuje. Z tohoto celkového obrazu se zdá, že jsme nerozhodnuti, a že nás to dlouhodobě táhne směrem k Rusku.“ 

Podle Kocába je třeba připomenout zásluhy Václava Havla. „On dokázal tyto důležité věci jasně formulovat, a proto jsme byli velice dobře přijímáni, zvláště Amerikou.“ 

Bestovo srovnání americké a ruské demokracie hudebník odmítá. „Vy kritizujete svoji vlastní demokracii a máte na to právo, ale nejde přeci jen o Ameriku. Máme tu evropské země, o jejichž demokracii rozhodně nepochybujeme a proti tomu Rusko, které nemá s demokracií příliš společného.“ 

„Je to režim, který haraší zbraněmi, utiskuje vlastní národ, rozpoutává krvavé války, který neváhá napadnout a ukrást Ukrajině kus území. Nemohu přijmout absolutně myšlenku, že by naši lidé pošilhávali po ruském konceptu demokracie,“ odmítl oponentovu tezi Michael Kocáb. 

Autor:  Renata Kalenská, Ondřej Čihák
Pořad: Pro a proti  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:35; repríza pondělí-pátek 19:35  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Pište, ptejte se

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace