Erik Best: Musíme očekávat, že další americký prezident bude další Bush

Současný stav není Obamova chyba, ale chyba politiky Spojených států za posledních 50 let, říká Erik Best - Foto: Elena Horálková

Současný stav není Obamova chyba, ale chyba politiky Spojených států za posledních 50 let, říká Erik BestFoto: Elena Horálková

Prezident Barack Obama podle kritiků selhává v zahraniční politice ještě více než v té domácí.

Naposledy ho v Kongresu za ovací republikánské většiny napadl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Kam se poděly naděje spojené s prvním černošským prezidentem Spojených států?  

„Barack Obama bude chtít po sobě zanechat odkaz, a proto je to teď taková smršť,“ řekl v pořadu Pro a proti americký novinář žijící v Česku Erik Best. 

Podle něj má nyní černošský prezident velmi těžkou pozici a budoucí změny lze předvídat. „Musíme očekávat, že další prezident bude další Bush.“ 

Novinář ale nevidí chybu přímo v osobě Baracka Obamy. Kdyby byl v úřadu jiný prezident, zklamání by bylo podobné, dodal Best. 

„Jsem kritický vůči Obamovi, ale byl bych stejně kritický, kdyby byl prezidentem McCain. Současný stav není jeho chyba, ale chyba politiky Spojených států za posledních 50 let.“ 

Best: „Měli bychom pamatovat na to, že když Netanjahu získá za svůj projev v Kongresu potlesk ve stoje, převážně jsou to republikáni, a jde o podporu ze strany těch skoro válečných štváčů. To podporuje dalšího Bushe, který je už víceméně předurčený k tomu, že bude kandidát… Jejich politika je skoro stejná: místo toho, aby Bush bombardoval a mluvil o tom nahlas, tak Obama bombarduje a příliš o tom nemluví.“

Amerikanista Kryštof Kozák pochybuje o účinnosti vojenských zásahů americké armády jako prostředku řešení mezinárodních problémů. 

Kozák: „Bohužel se ukázalo, že americká armáda je schopna porážet protivníky efektivně, ale dlouhodobé problémy se intervencemi a bombardováním ze vzduchu nevyřeší. Obama se snaží tento vojenský aspekt v zahraniční politice omezit, což je po určité období sympatické, ale spousta lidí si to vykládá jako symbol slabosti.“

I proto je pro amerického prezidenta použití bezpilotních letounů politicko-vojenský kompromis, soudí odborník. „U amerických občanů jsou útoky drony oblíbené, protože nejsou riskovány útoky amerických vojáků, a zároveň je uspokojen Pentagon, protože se dějí vojenské akce.“ 

Otázkou podle Kozáka je i to, nakolik se má používat americká armáda. „Je to poměrně drahá záležitost. Za Bushe byla představa, že když už jí máme, bylo by zbabělé ji nepoužívat jako prostředek řešení problémů.“ 

„Barack Obama se pokouší budovat důvěru mezi ostatními státy. Trochu ale neodhadl to, že pro spoustu lidí je pohodlné se tvářit, že jde o americké problémy, a když má Amerika největší armádu na světě, tak ať je řeší,“ tvrdí amerikanista.  

Ten je přesvědčen, že například situace v Sýrii se týká více Evropy, než USA. „Evropa by měla být mnohem aktivnějším partnerem zejména ve věcech, které se nás týkají geograficky mnohem víc, než Spojených států.“ 

„Obama je sice nerozhodný, ale selhává mezinárodní společenství jako celek,“ konstatoval Kryštof Kozák. 

Autor:  Tomáš Pavlíček  (tpa), Ondřej Čihák
Pořad: Pro a proti  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:35; repríza pondělí-pátek 19:35  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace