Havlova nepolitická politika: Problém, nebo jeho řešení?

Ústavní právník Pavel Hasenkopf v pořadu Pro a proti zpochybnil, že svět dobře zná Česko. „Setkávám se s tím, že našim občanům v Norsku místní úřady běžně vnucují tlumočníky z polštiny. Prostě si nás pletou s Poláky.“

„Ve světě nás znají, ale bylo by chybou namlouvat si, že jsme něco jako pupek světa. Václava Havla svět zná, ale to byla jeho osobní prestiž,“ tvrdí Hasenkopf.

Právníkovi přijde jako významné, že se vůbec jako národ ptáme, jestli nás někdo ve světě zná. „To je syndrom komplexu méněcennosti. My bychom si tuto otázku vůbec neměli klást. Jsme prostě Česká republika, jsme tady. Státy by si měly být rovné, proč bychom měli být vůči někomu autoritou?“

Své výhrady k přínosu Václava Havla shrnul Hasenkopf takto:

Hasenkopf: „Já si nemyslím, že Václav Havel vnesl do české politiky jenom kladné hodnoty. Nechci ho shazovat, ale ani z něj dělat mesiáše. Například tím, jak od začátku dělil svět na dobro a zlo, rozdělil českou politiku na tzv. politiku a nepolitiku, na což doplácíme dodnes. Velice prosazoval nepolitickou politiku, a to je problém: je to v podstatě nonsens.“

Bývalý poradce Václava Havla ekonom Tomáš Sedláček chápe pojem nepolitické politiky odlišně.

Sedláček: „Havel hovořil o občanské společnosti a o tom, že občanská společnost si mnoho věcí, které očekává od politiky, může zařídit sama. Tisíce věcí, kteří jsme zvyklí házet na politiky, si můžeme zařídit sami: je to elegantnější a levnější. To že je tady politika, nikdo nezpochybňuje, ale čekat, že z ní přijde spása nebo jakési vedení národa, podle mého v České republice nemůžeme.“

Hodnocení světového obrazu Česka opřel o své četné zkušenosti ze zahraničí.

„Kamkoliv se ve světě podíváte vidíte něco českého, ať už je to pivo nebo naše auta. Každý zná Kunderu, Kafku, Václava Havla, Prahu, naše pivo, náš sport. Nám to přijde jako automatické, ale u jiných národů se to nestane,“ všímá si ekonom.

I když tento národní obraz v zahraničí nadále trvá, přesto se pomalu mění, všímá si Sedláček.

„Už několikrát se mi stalo, že jsem narazil na zdvižené obočí, co týkalo české zahraniční politiky a zejména výroků posledních dvou prezidentů, kteří nás zviditelňují, ale negativním způsobem,“ konstatoval bývalý poradce Václava Havla.