Historii nepřepisujeme, ale napravujeme, říká k soše pohraničníka Stanislav Kvasnička

27. červenec 2016

V Českém lese na vrcholu Dyleň v Karlovarském kraji stojí už pár dní socha pohraničníka se psem. Umístil ji sem majitel pozemku ve spolupráci s Klubem českého pohraničí, který sdružuje zejména sympatizanty někdejší československé pohraniční stráže.

Socha původně vystřídala v roce 1955 pomník amerických vojáků v Chebu a po roce 1989 skončila ve dvoře Františkánského kláštera, kam pravděpodobně opět poputuje. Kvůli vlně protestů proti jejímu veřejnému vystavení.

Socha jako turistická atrakce

„My jsme se domnívali, že ta socha, která do této doby stála v naprosto nedůstojných podmínkách zarostlá kopřivami, by měla mít prostě své místo," říká Stanislav Kvasnička z Klubu českého pohraničí a dodává, že právě z toho důvodu se dohodl s majitelem pozemku, panem Antonínem Hofmannem, o umístění sochy na vrcholu Dyleň. Místo zároveň považuje za muzeum.

Podle historika Prokopa Tomka není vrchol Českého lesa muzeem, ale spíše turistickou atrakcí. „Pokud by to mělo být muzeum, mělo by být děláno standardním způsobem,“ říká Tomek a dodává, že v takovém případě by muzeum mělo mít určitou koncepci a expozice.


Klub nemá potřebu přepisovat historii. Snaží se ji napravovat. Stanislav Kvasnička z Klubu českého pohraničí


Myslím, že taková socha by dnes měla stát v muzeu, třeba v Muzeu železné opony, ale rozhodně by neměla být postavena takovým způsobem, aby se prezentovala jako pozitivní dědictví minulosti. Historik Prokop Tomek

Pohraniční stráž je symbolem slabé státní myšlenky, myslí si Tomek

Petici proti umístění sochy podepsalo kolem 400 lidí. Podle Kvasničky jsou obětí manipulace: „V předchozích pětadvaceti letech je vedena programově cílená kampaň proti pohraniční stráži, která je popisována téměř jako zločinecká organizace.“

Jinou zkušenost má historik Prokop Tomek: „Stát, který je nucen držet násilím své občany doma, ukazuje, jak slabá je jeho státní myšlenka," říká a dodává, že za dobu působení pohraniční stráže zemřelo mnoho lidí. "Ochrana státních hranic probíhala po čtyři desetiletí. To jsou čtyři dekády, které se od sebe zásadním způsobem liší," vysvětluje Stanislav Kvasnička a nabízí graf počtu usmrcených lidí na hranicích s tím, že před umístěním pohraniční stráže umíralo více lidí než po jejím vzniku. Podobnou sochu pohraničníka plánuje Klub umístit i v západočeských Domažlicích.

Pošle petice sochu zpět do muzea? A jak důležitá jsou podobná gesta pro výklad historie? Poslechněte si celý pořad Pro a proti.

autoři: ves , Martina Gillichová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.