Historik: Akce bratrů Mašínů nesly rysy jejich mládí, živelnost a nepromyšlenost

Synové nacisty popraveného odbojáře z 2. světové války podplukovníka Josefa Mašína šli ve stopách otce. Se zbraní v ruce bojovali proti totalitní moci, která ovládla poválečné Československo, proti komunistům.

Jejich odvážné činy jim získaly obdiv mnoha spoluobčanů, ale také nenávist oficiálních míst komunistického Československa, stejně jako pochybnosti i odsouzení těch, kterým se ozbrojený protikomunistický odboj nezdá přípustný.

„Mašíny hodnotím spíše kladně, ale bohužel lituji toho, že zrovna jejich případ reprezentuje třetí odboj, protože je hraniční,“ řekl v pořadu Pro a proti historik Prokop Tomek.

Podle něj nelze vnímat činnost bratří Mašínů, jejich přátel a spolupracovníků bez historických souvislostí.

„Mašínové chápali nástup komunismu jako novou výzvu, nové ohrožení svobody Československa. Také viděli, že památka jejich otce i dalších odbojářů je zapomínána, i to je posilovalo a cítili to jako křivdu,“ soudí historik.

Ten připomněl, že bratři Mašínové si bojové úkoly vymýšleli sami, byli za ně plně zodpovědní. „Nebyli to vojáci, kteří plnili cizí rozkazy.“

Tomek: „Jejich plánování nese rys jejich mládí, živelnosti, nepřipravenosti a nepromyšlenosti. Třeba v případě vraždy strážmistra Honzátka by bylo lepší, kdyby operaci zajistili tak, aby je nemohl poznat. Zabít zajatce tak, jak se to stalo, bylo nepřijatelné i tenkrát... Přepadení transportu s penězi chápali, jako že jde o komunistické peníze, vnímali stát i ty kdo mu slouží jako nepřátele. Vybrat si jako cíl transport s penězi je také diskutabilní věc.“

Komentátor deníku Referendum Patrik Eichler vnímá odkaz bratří Mašínů spíše kriticky.

Eichler: „To, jak interpretuje česká pravice větu Mašínů o tom, že komunisté rozpoutali válku proti národu, je jen interpretace. Oni by chtěli, aby komunisté tenkrát rozpoutali válku proti národu, ale to, že proběhl Únor 1948, by se nestalo proti vůli českého národa."

„Na začátku 50. let drtivá většina lidí, kteří žili v Československu, měli výrazný prospěch z nástupu komunistického režimu,“ tvrdí novinář.

Bylo to období sociálních jistot, znamenalo zásadní modernizaci vesnice díky kolektivizaci a strojním traktorovým stanicím.

Šlo sice onástroje, které zároveň likvidovaly velké sedláky a soukromé zemědělství vůbec, ale „na druhou stranu lidi zbavily velké části velmi těžké práce,“ vysvětlil komentátor.

„Komunisté po roce 1948 sice násilným způsobem, který dnes odmítáme, ale který byl v kontextu druhé světové války pro celou řadu lidí akceptovatelný, realizovali program, o který usilovaly levicové strany už za první republiky,“ konstatoval Patrik Eichler.