Je hidžáb symbolem náboženské tolerance, nebo zotročení žen?

Muslimky - Foto: Břetislav Tureček

MuslimkyFoto: Břetislav Tureček

Zahalovat se, či nezahalovat? I Česko si pořídilo svoji šátkovou aféru.

Rozpoutalo ji rozhodnutí ombudsmanky Anny Šabatové. Ta prohlásila, že střední zdravotnická škola se dopustila diskriminace, když zakázala dvěma muslimským studentkám nosit šátek zakrývající vlasy, krk a dekolt, tedy hidžáb. 

Podle právníka z Multikulturního centra Praha Pavla Čižinského šlo o diskriminaci. Škola má právo stanovit žákům uniformy, ale nesmí to být diskriminační. Tady o diskriminaci šlo. „Jak může šátek ve výuce bránit, když ho nosily i řeholnice, které původně v nemocnicích ošetřovaly?“ uvedl v pořadu Pro a proti. 

Ředitel think-thanku Evropské hodnoty Radko Hokovský naopak soudí, že hidžáb je považován za symbol nerovnosti žen. Poskytnutí možnosti zahalování nepřispívá k integraci muslimů v západní Evropě. „Naopak, vyvolává to nepokoje a těží z toho extremistické radikální strany.“ 

Česká školní inspekce se přiklonila k argumentům technické povahy. Podle ní nošení šátků může bránit praktické výuce, při tělocviku, v laboratořích. Ve Francii je nošení hidžábu zakázáno. 

S tím právník nesouhlasí. „Hygienicky je ve zdravotnictví lepší, když hlava zakrytá je. Šlo by zařídit, aby hidžáby byly sterilní.“ 

Čižinský: „Obecná povinnost cizinců se přizpůsobit neexistuje, pouze povinnost dodržovat zákony. Integrace je oboustranný proces. Liberální společnost musí respektovat, že jsou cizinci, kteří chtějí být odlišní. Evropská hodnota nezakrývání vlasů je nesmysl. Na našich vesnicích se kdysi běžně nosil šátek na hlavě, řeholnice vypadají z hlediska hidžábu stejně jako muslimky. Uznávám, že burka nebo nikáb je šok. Je ale opravdu nutné tohle zakazovat?“

Pokud má vzniknout zvláštní zákon o nošení pokrývek hlavy, tak na to musí existovat silný důvod. „Zatím takový zákon není. V normální svobodné společnosti se každý strojí, jak chce. Jde o to, jestli budeme dodržovat antidiskriminační zákon nebo dáme prostor svévoli ředitelů škol.“ 

Postup zmíněné školy obhajuje Radko Hokovský. Škola může zohlednit argument, že nošení šátku je vnímáno jako symbol. Symbol diskriminace žen nebo výrazný symbol náboženství. „Ten může narušit soudržnost v kolektivu. Přitom ve školním zákoně je ustanoveno, že vzdělávací proces by měl zabraňovat vyčleňování.“ 

Hokovský: „Bez ohledu na náboženské symboly jsou burky problém. To je důvod, proč byly v řadě zemí zakázány. Kompletní zahalování je z bezpečnostních důvodů problém. Osobu není možné identifikovat ve veřejném prostoru. V našich kulturních podmínkách je to cizí věc.“

Omezení náboženských symbolů v západní Evropě se netýkají pouze hidžábů, ale jakýchkoli náboženských symbolů. Diskuse u nás je podle Pavla Čižinského diskusí o tom, jestli se bojíme islámu. S islámem má křesťanská Evropa dlouhý vztah plný nezájmu. 

„Zákazy integraci nepomůžou. Je to oboustranný proces, cizinci nám, ale také my jim se máme přizpůsobit. Zákazy nejsou o muslimech, ale o nás, jak strach z islámu dokážeme překonat.“ Důvody problémů s cizinci souvisí s minulostí. „Když přicházeli jako gastarbeitři, s jejich intergrací se nepočítalo.“ 

Radko Hokovský poukazuje na snahy Evropy, podpořit liberálně smýšlející muslimy. Burka je podle něj vyjádřením radikálních muslimů. Vyšší míra zahalování je spojena s fundamentalistickým výkladem islámu. „Pokud budou represivní opatření směřována na radikálnější skupiny, podpoří se ti, kteří mají liberální přístup a ochotu se integrovat.“ 

Pořad: Pro a proti  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:35; repríza pondělí-pátek 19:35  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Pište, ptejte se

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace