Jsme všichni v situaci, kdy naše soukromí neexistuje, tvrdí poslanec Komárek

1. březen 2016

Babišova elektronická evidence tržeb, Chovancův nápad zatočit s anonymitou na internetu, kamery na každém rohu. Vracíme se k totalitě? Budeme pod drobnohledem Velkého bratra? Skutečně hrozí, že politici omezí naši svobodu? A co svoboda žít bez internetu, máme ji ještě vůbec?

„Politici, kteří o věcech dnes rozhodují, rozhodně nechtějí nikoho zbavit svobod,“ ujistil v pořadu Pro a proti poslanec Martin Komárek (ANO).

Ten připomněl, že Česká republika má listinu práv a svobod, která je dodržována. „Naše země je velmi svobodná v mnoha ohledech, je velmi liberální.“

„Otázka spíše měla znít, jestli politici příliš neregulují náš život, a tady bych odpověděl ano. Předpisů, nařízení a zákonů je někdy více, než je nutné,“ dodal poslanec.

Společnost Iuridicum Remedium, která už několik let uděluje anticenu Velkého bratra si plete podle Komárka dvě věci.

„Velký bratr je někdo, kdo vám skutečně leze do soukromí. Tato vláda neschválila žádný zákon, který by omezoval svobodu soukromí, a pravděpodobně ho ani neschválí,“ tvrdí politik.

Podle něj je debata o určitém omezení svobody na internetu naprosto zásadní. „Mně intuitivně srdce říká ano, internet má být svobodný, ale rozum i srdce mi říká, že když piráti kradou cizí majetek, tak to není úplně hezké.“


Komárek: „Je pravda, že jsme všichni v situaci, kdy se mění pojem soukromí a neexistuje. Já se děsím chvíle, kdy nějakému politikovi nebo podnikateli někdo podstrčí do počítače dětskou pornografii, a poštve na něj policii, které bude trvat pět let, než to rozplete. Mezitím ale ten člověk bude zničen.“

Publicista Petr Havlík nepochybuje o tom, že nám politici chtějí ukrajovat z našich svobod. „Otázka je jestli to dělají vědomě, pudově, nebo plánovitě.“


Havlík: „Je třeba si uvědomit, že všechno, co vpustíte do veřejného prostoru, ve chvíli kdy chytnete telefon, už vás někdo monitoruje, ve chvíli kdy kliknete na e-mail, musíte počítat s tím, že si ho někdo na druhém konci světa přečte. Nemusí se nám to líbit, ale tak to prostě je.“

„Chápal bych, že určitý díl svobody musíme obětovat tomu, abychom se cítili bezpečně. To je možné, o tom se můžeme bavit, do jaké míry to platí,“ souhlasí novinář.

Jinou věcí je, jestli je stát spravován těmi, kteří si ho přivlastňují a občanům rozdělují jenom direktivy nebo regulace. „A to si myslím, že je naše současnost,“ upozornil Havlík.

Některé tendence obětovat svobodu na úkor bezpečnosti jsou bohužel opodstatněné, konstatoval novinář. „Svět se mění, nebezpečí není imaginární, ale faktické.“

„Jiná věc je, že se někteří politici naučili s tím hrát jako se svojí kartou, a účelově to používají, pokud chtějí zdůvodnit nebo zesílit nějakou svou argumentaci.“

A to je plíživá forma zasahování do osobních svobod, varoval publicista.

„Je to vždy křehká hranice. Ale kumulace moci je vábivá. Najednou můžete rozhodovat o všem, vědět všechno a slídit všude,“ popsal Petr Havlík povahu pokušení, které je dnes díky technice dostupné nejen mocným tohoto světa.

autoři: Renata Kalenská , oci
Spustit audio