Když se EU zaměří na malé farmáře, strop dotací ohrozí zaměstnanost i životní prostředí, varují zemědělci

Zastropování velkofarem by bylo likvidační, soudí zástupce českých zemědělců - Foto:  Unknown, Public Domain

Zastropování velkofarem by bylo likvidační, soudí zástupce českých zemědělcůFoto:  Unknown, Public Domain

Pravidla pro získání zemědělských dotací by se měla od roku 2020 významně změnit. Evropská unie chce podpořit malé farmáře a velkofarmám zastropovat dotace. U většiny členských zemí je průměrná rozloha hospodářství zhruba patnáct hektarů, v Česku se průměr pohybuje okolo desetinásobku. I proto české ministerstvo zemědělství trvá na podpoře velkofarem. „Chápeme ekonomickou realitu Evropské unie i to, že nějaká redukce přijde, ale je to otázka její výše a způsob,“ uvedl v pořadu Pro a proti viceprezident Agrární komory a prezident Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Podle Pýchy současná zemědělská politika není drahá. „Na úrovni roku 2020 se budeme pohybovat kolem 0,4 % HDP, porovnejte to s výdaji 2 % HDP na obranu," říká. „Shodujeme se i se zeměmi, které zastropování už dnes využívají je, že by mělo být dobrovolné.“ 

„Podniky, na které by cílilo zastropování, dnes chovají přes 90 % prasat a drůbeže, 71 % dojného skotu a 50 % skotu celkem. Ztráty jejich hospodaření pokrývají dotace. Pokud jim je sebereme, nebudou schopné to ekonomicky ustát. “
Martin Pýcha

Prezident připomněl, že 99 % zemědělcských podniků v České republice jsou malé a střední velikosti. „A už dnes zemědělská politika u nás zvýhodňuje malé farmáře a velké firmy jsou kráceny. I ty naše malé a střední podniky v sektoru zemědělství jsou ale v evropském měřítku velké.“ 

„Zastropování může fatálně ohrozit zbytek živočišné výroby který v České republice máme. Projeví se to v zaměstnanosti, ale i v ochraně životního prostředí. Vypadnou další hektary pícnin, nahradíme je obilovinami a řepkou, což bude mít negativní dopad na udržení vody v krajině,“ varoval Pýcha. 

Petr Zahradník z Evropského hospodářského a sociální výboru a ekonom České spořitelny potvrdil, že od roku 2021 by mělo dojít v rámci rozpočtu EU k zásadním změnám. 

„Existuje velká míra konsensu, že bude pokračováno v redukci prostředků směrem ke společné zemědělské politice,“ říká Zahradník. 

„Jsme na tom ekonomicky natolik silně, že vyjednávací pozice v oblasti zastropování podpory velkých firem je v našich rukou. Možná některý z „potížistů“ získá podporu na tento účel, a udělá ústupek v jiné věci, což je v Evropské unii běžná záležitost. “
Petr Zahradník

Dobrovolnost zastropování je sice ve hře, ale není podle Zahradníka předmětem stávajících diskuzí. „Trend posilování malých a středních podniků se netýká jen zemědělství. I v ostatních kapitolách evropského rozpočtu existuje jasný trend používat tyto prostředky pro malé a střední podniky," dodává ekonom. 

S Pýchovým odhadem negativních dopadů zastropování na české zemědělce Zahradník souhlasí. „Plán B by mohl obsahovat dvě věci. Za prvé zaměřit podporu v rámci společné zemědělské politiky na oblasti, které jsou pro české zemědělství a následný průmysl zásadní, a tak snížit dopad zastropování.“ 

„Další možností je mobilizace národních zdrojů. Do financování zemědělství by se opětovně musely zapojit národní zdroje, ať už veřejné nebo soukromé,“ navrhl Zahradník způsoby, jak omezit dopady zastropování evropských dotací pro zemědělce. 

Autor:  Karolína Koubová  (kko), Ondřej Čihák
Pořad: Pro a proti  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:35; repríza pondělí-pátek 19:35  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace