Když se u nás objeví cizí armáda, budeme ji ignorovat, popsal obranný plán prezident Liberlandu

Na jeho území už byla vztyčena vlajka, a jeho prezident český politik Vít Jedlička už jen čeká, až bude Liberland uznán i mezinárodně.

Je možné si zabrat takzvané území nikoho, a na něm vyhlásit svůj stát, nebo je celý projekt jen recese?

„O legraci se nejedná,“ ujistil v pořadu Pro a proti prezident nového státu Liberland Vít Jedlička „Využili jsme limity mezinárodního práva, a zabrali jsme území, ke kterému se nehlásilo ani Chorvatsko, ani Srbsko,“ dodal.

Hlavním záměrem, který vyrostl ze znechucení zakladatelů s politickými poměry a rostoucí daňovou zátěží občanů v Evropě, je vytvořit modelový stát.

„Rozhodli jsme se, že to uděláme opačně: stát, který nechá lidi co nejvíce dýchat, co dovolí lidem přispívat na věci dobrovolně podle toho, jak sami chtějí,“ popsal jeden z pilířů fungování Liberlandu jeho prezident.

Jedlička se může prý chlubit skvělými ohlasy ze strany jak libertariánů, tak i lidí z opačné strany politického spektra. „Žádný ještě nepřišel s myšlenkou, že by daně byly skutečně dobrovolné, a to je to, s čím my přicházíme jako s novou věcí.“

„Na počátku byla myšlenka, že daňových rájů je v Evropě málo, a potřebujeme další území, na kterém se dá skutečně prosperovat. Evropa je přeregulována, a máme tu vysoké daně. Chceme se účastnit Schengenu, svobodně se pohybovat po Evropské unii, ale nebýt její součástí, podobně jako Švýcarsko. Budeme tedy muset řešit problém s hranicemi,“ popsal úkoly, které nový stát čekají.

Důležitou otázku obranyschopnosti mají architekti nového státního útvaru podle vlastních slov také vyřešenou.

Jedlička: „Plánujeme být pasivně defensivní. Pokud se cizí armáda na našem území objeví, tak s ní nebudeme bojovat, budeme ji ignorovat, nebo z území na nějakou dobu odejdeme, ale to neznamená, že nebudeme národ… Národ definuje to, ne jestli jsou lidé ochotni za ostatní umřít, ale že sdílejí společnou myšlenku… V současné době neplánujeme armádu. Jde nám jen o to, udržet tu myšlenku, aby mohla růst dále, a mohli jsme nabírat občany, a vytvářet ambasády po celém světě.“

Ředitel Občanského institutu Roman Joch považuje celý projekt za zajímavé teatrální gesto, které ale myšlenkám lidské svobody vůbec nepomůže. „Naopak to může u některých lidí liberální postoje diskreditovat,“ soudí.

Joch: „Trivializujete a relativizujete koncept občanství. Hlavním úkolem státní moci je to, že si občané vzájemně svými životy ručí za svou bezpečnost, že jsou v principu za sebe ochotni bojovat a umírat... Kdyby byl tento projekt úspěšný, v což nevěřím, tak vytvoří malé bezbranné státy, které budou kořistí těch států, které liberální ideologii mít nebudou, kde budou u moci militarističtí gauneři… Vy usnadňujete dobývání svobodymilovných společností ze strany iliberálních despocií.“

Joch se obává se, že by někteří kritikové nového státního státu mohli vnímat Liberland jako počin se separatistickým podtextem. „Samotný problém separatismu z hlediska svobody je problematický.“

„V naprosté většině separatistických hnutí v minulosti šlo o ambice lidí, kteří chtěli být prezidenty, premiéry, to ale není váš případ, vy to se svobodou myslíte pravděpodobně upřímně," konstatoval ředitel.

Jedličkovy výhrady k evropské situaci Joch chápe. „Souhlasím, že míra zdanění v Evropě je nehorázně vysoká, a měla by být mnohem nižší. Ale cesta k tomu je přesvědčování našich občanů nebo něco, co bych považoval za realistické, a to je například iniciativa v USA zvaná free state project.“

Ředitel také upozornil na legální pozadí celé pozemkové agendy. „To území není ve vzduchoprázdnu. Patří buď Srbsku, nebo Chorvatsku. Spor je jen v tom, komu patří.“

„Děláte svobodě medvědí službu,“ shrnul svůj postoj k projektu Liberlandu Roman Joch.