Krizi demokracie a svobody zažíváme, ale každý ji chápeme jinak, upozorňuje dokumentaristka

„Problém rozhodně není černobílý, jak třeba zaznělo v té naší výzvě,“ uvedl v pořadu Pro a proti herec a hudebník Vojtěch Dyk, jeden z iniciátorů Týdnů občanského neklidu.

Podle něj šlo především o počáteční impuls, který měl něco způsobit. „Doufám, že to způsobí debatu a dialog, a mohu potvrdit, že zatím tak působí, za což jsem rád. Ale většinou s lidmi, kteří mají velmi podobný názor jako já,“ dodal Dyk.

To opravdu měl být nějaký nadpis... Souhlasím s tím, že máme každý úplně jiný pohled na nějakou krizi, protože se nesetkáme hned v prvním problému, kterým je to, že někdo je spokojen, a někdo ne. Já jsem finančně zabezpečen, ale nejsem duchovně naplněný, zatímco u těch ostatních je to třeba opačně. Mě zajímá to podhoubí, proč to tady vlastně vzniklo. VOJTĚCH DYK

I proto se herec snaží účastnit debat ve městech, kde lidé postoj iniciátorů výzvy zjevně nesdílejí. „Chci být konfrontován s jiným názorem. My tady žijeme ve velké bublině lidí, kteří si většinou rozumí, jsou stejné skupiny, ale je potřeba vyjet někam dál a tam se bavit o těch problémech.“

Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková souhlasí, že dnes zažíváme určitou krizi demokracie i ohrožení svobody.

Mám trochu problém s těmito tzv. statusovými výzvami. Ukázalo se, že milion lidí u nás žije na hranici chudoby, a já si dokážu živě představit, že v situaci, kdy sháním peníze na boty pro své dítě, se nebudu zabývat tím, co demokracie je a jak ji posílit... Je potřeba se podívat na to a pochopit, jaké jsou ty pocity ohrožení v jednotlivých skupinách společnosti a k čemu to případně může vést. APOLENA RYCHLÍKOVÁ

„Ale zajímavé je, že tento stav zjevně chápou různé společenské vrstvy různým způsobem,“ dodává.

Rychlíková je přesvědčena, že má smysl tlačit na politickou reprezentaci. „Aby se nechovala tak, jak se chová, aby přijímala zákony, které více zohledňují životy těchto lidí.“

„Žijeme v opravdu složité době, kdy spousta lidí už je tak zklamaných, že jim nějaká autoritářská rétorika připadá jako jedna možných z cest,“ konstatuje dokumentaristka.

Ta soudí, že na tomto stavu se spolupodílí celá společnost, a zvláště ti, kterým říkáme elity.

„Bohužel odpovědnost těch, kteří se nazývají elity, ať už elity mediální nebo lidé, kteří jsou vidět, je opravdu velká. A toto vylučování, které tady probíhalo během uplynulých let, prostoupilo celou společnost a nemůžeme se úplně těm nižším vrstvám divit, že to pak reprodukují,“ shrnuje současné společenské klima Apolena Rychlíková.