Látka podobná Novičoku se vyvíjela i v Británii. O ruské vině nejsou důkazy, tvrdí Kavan

Podle Kavana neexistuje žádný důkaz, že zločin spáchalo Rusko. Očekává také, že Velká Británie poskytne vzorek použité látky k analýze, jak ukládá Úmluva o chemických zbraních z roku 1925. „Nechápu, proč tento důkaz dosud neposkytli,“ podivuje se Kavan.

Chtěl bych se vyvarovat unáhlených kroků, dokud nebudeme mít věrohodné důkazy. Ať už odsuzování Moskvy, nebo dokonce vyhošťování diplomatů.Jan Kavan

Naproti tomu ruské nařčení, že použitá nervově paralytická látka mohla pocházet z Česka a dalších zemí, považuje za absurdní. „Nějakého diplomata nebo úředníka asi napadlo, že by takto mohl odvést pozornost. To odmítám. Ale je třeba prošetřit, o jakou látku jde v případě laboratoře v Porton Down,“ zdůrazňuje.

„Měli bychom se chovat jako loajální člen Evropské unie a koordinovat naše stanoviska s většinou zemí. Uvažovat o tom, že bychom jednostranně přistoupili k rázným opatřením a například jako jediní vyhostili diplomaty, to považuji za nepřijatelné,“ dodává Kavan, také někdejší předseda Valného shromáždění OSN.

Podle ředitele Aspen Institutu v Praze Jiřího Schneidera je třeba solidarity s Velkou Británií. „Takové věci se nesmí dělat, to by znamenalo chaos. Nedokážu si představit, co by to udělalo se společností, kdybychom připustili používání takovýchto látek,“ soudí.

Měli bychom podpořit Velkou Británii a razantně odsoudit tento zločin. Takto rafinované chemické zbraně nejsou k dispozici každému.Jiří Schneider

Nejdříve je třeba najít zdroj, byť připouští, že je velmi obtížné najít stopy chemických agentů, které jsou velmi účinné i v malých množstvích. Připomíná ale, že mohou existovat i nepřímé důkazy, navíc veřejnost k nim nemá přístup. „Nepředpokládám, že britský vláda vyhostí 23 diplomatů jen tak pro nic za nic,“ dodává.

I z veřejných zdrojů je prý ale jasné, že nešlo o ojedinělou záležitost. „Došlo tam k několika úmrtím v rodině, Skripal byl dvojitý agent a mohl se stát součástí nějaké hry. Buďto se Rusku vymkla kontrola nad některými lidmi, kteří se k těmto látkám mohou dostat a konají v zájmu svém. Nebo za tím můžou být i oficiální místa. Obojí je velmi špatné.“

Podle Schneidera sice nelze vyloučit, že vše bylo jinak, ke zmíněným možnostem se ovšem kloní i Spojené státy, Francie a Německo. „Podotýkám, že Francouzi a Němci jsou po válce v Iráku velmi opatrní, aby se přidali k nějakým zpravodajským informacím,“ připomíná Schneider, také bývalý náměstek ministra zahraničí.