Lída Rakušanová: Srpova spolupráce s StB byla v zájmu dobré věci, ale úplně se mu to nepovedlo

1. únor 2017

Premiér Bohuslav Sobotka a prezident Miloš Zeman se dostali do sporu kvůli obsazení Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Předseda vlády nekontrasignoval Zemanův návrh, aby v komisi zasedl i někdejší vedoucí Jazzové sekce Karel Srp.

Podle premiéra nesplňuje základní podmínku bezúhonnosti, protože čelí vážnému podezření ze spolupráce s komunistickou StB. Prezident na Srpově angažmá v komisi přesto trvá.

„To je otázka, na kterou neznám odpověď,“ řekl v pořadu Pro a proti o Srpově členství v komisi hudebník Lubor Šonka, člen Jazzové sekce. Ten upozornil, že od Karla Srpa dostal v období totality mnoho pracovních příležitostí, a nebyl prý jediný.


Jestliže Karel Srp spolupracoval s StB, a o tom mě přesvědčoval můj bratr, který mluvil o 270 zprávách na různé lidi, tak by samozřejmě v komisi být neměl. Já si to prohlédnu, ale v tomto okamžiku o tom nemám povědomost.Lubor Šonka

Hudebník také vzpomněl na sérii koncertů konaných v Lucerně. „Tolik koncertů, na které přišlo i tři a půl tisíce lidí, by bez nějaké supervize, kterou asi zaštiťoval pan Srp a bral to na sebe, prostě nešlo realizovat. Také to nakonec skončilo.“

„Tyto věci se musí nějak vyjasnit. Už jsme dospělí kluci a víme, co jsme vyváděli a co se dělo kolem nás. Osobně se mě to momentálně nedotýká,“ shrnul Šonka.

Novinářka a spisovatelka Lída Rakušanová, členka zmíněné etické komise je přesvědčena, že Karel Srp do ní nepatří.


Srp neustále trval na tom, aby StB za jeho spolupráci nechala Jazzovou sekci na pokoji. Domníval se, že vodí estébáky za nos… Jeho motiv byl v zájmu dobré věci, ale samozřejmě, že se mu to nepovedlo úplně. Když se začal pohybovat mezi tzv. závadovou mládeží, tak tam už některé jeho informace měly vyloženě i osobní charakter a estébáci je mohli používat, aby tyto lidi zmáčkli.Lída Rakušanová

„Komise nemá pro svou legitimitu nic jiného než bezúhonnost svých členů, a to pan Srp nesplňuje… Opravdu má ve svém osobnostním portfoliu celá léta spolupráce s StB,“ tvrdí publicistka.

Podle ní byl Karel Srp od roku 1976 v kategorii „důvěrník“, kdy měl donášet na ty, kteří se stýkají s americkou ambasádou. „V roce 1979 už byl převeden do kategorie agent a měl úkol, aby se zabýval tzv. závadovou mládeží. Svazek Karla Srpa se sice nedochoval, ale dochovaly se svazky těch, které měl v hledáčku.“

Novinářka připomněla běžnou praxi soudů, kdy pokud není vázací akt ke spolupráci s StB dochován na papíře, ale jen na mikrofiších, odmítají soudy tento podpis přijmout jako důkaz spolupráce. „To je důvod těch osvobozujících rozsudků, které lidem zaručují bezúhonnost v rámci soudního výroku.“

„V roce 2011 si také Karel Srp požádal o osvědčení účastníka 3. odboje. Ministerstvo obrany na základě materiálů, které shromáždilo, vydalo negativní rozhodnutí. On se odvolal, zkoumala to pak právě etická komise, a došla také k negativnímu závěru,“ shrnula stav Srpovy bezúhonnosti Lída Rakušanová.

autoři: ves , oci
Spustit audio