Málo připomínáme prospěšnost gender studies i dalších společenských věd, tvrdí socioložka
V Česku má zaniknout jediné bakalářské studium věnované genderovým studiím. Od příštího roku plánuje Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně nabídnout tento obor zájemcům pouze jako specializaci na katedře sociologie. Vedení fakulty to zdůvodňuje hlavně malým zájmem. „Bylo by lepší zachovat genderová studia jako samostatný obor,“ uvedla v pořadu Pro a proti socioložka Blanka Nyklová z Genderové expertní komory.
Ta vítá, že genderová studia na univerzitě nekončí. „Možná se nově podaří prosadit magisterskou specializaci v rámci studia sociologie. Ale v symbolické rovině nepovažuji změnu za šťastnou. Bylo by naopak záhodno rozšířit nabídku i o doktorský program, a ne rušit bakalářský program.“
Nyklová odhadla, že malý zájem studentů o obor může souviset i s nemožností pokračovat v magisterském studiu po dokončení bakalářského.
Model, kdy jediným kritériem potřebnosti studijního oboru je počet lidí, kteří si ho zapíší, je chybný. Je nutné daleko více zohledňovat, jestli je obor společensky prospěšný. Blanka Nyklová
Prý se nacházíme jako společnost v okamžiku, kdy dochází ke konfliktu hodnot. „A genderová studia spolu s feministickými studii nabízejí velice účinné nástroje k lepšímu pochopení, co se vlastně ve společnosti děje.“
„Na symbolické rovině jde o společenské vědy obecně. Může se zdát, že opadává zájem o jejich studium. To je dáno tím, že se nevede žádná diskuze o jejich prospěšnosti pro rozvoj společnosti,“ věří socioložka.
Csaba Szaló, vedoucí Katedry sociologie Masarykovy univerzity upozornil, že jde o volbu, která vychází z podmínek. „Ale důležité je, že u nás genderová studia rozhodně nekončí.“
„Bylo pro mě důležité, abychom genderová studia zachovali, protože patří na naší fakultu. Bohužel kriteria jsou jasná, velice jednoduše jde o počty zapsaných na tento obor, protože financování je dáno tím, kolik máme studentů, a ty počty zde klesají.“
Situace kolem genderových studií důležitá, protože jen ukazuje na neblahý vývoj obecně v sociálních a humanitních vědách. Csaba Szaló
Vedoucí uznává, že neperspektivnost studia, když není možné pokračovat v oboru dál, mohla ovlivnit počty zapsaných studentů. „Snažili jsme se situaci řešit akreditací magisterského studia, ale ta se nepovedla, takže aspoň plánujeme specializaci v rámci magisterského studia sociologie.“
„To, že financování je takové, je v podstatě otázka politického rozhodnutí. To není na nás a na katedře nebo fakultě.“
Tento dlouhodobý trend, kdy se platí „za hlavu“, postihuje právě ty obory, kde se zapíše málo studentů. „My pak nejsme schopni udržet financování těchto oborů, bohužel.“
„Pokud bychom místo genderových studií mluvili o biochemii nebo astrofyzice, tak by spousta lidí obor nechtěla zavřít, i kdyby tam studovalo jen 12 lidí,“ souhlasí se společenským vnímáním prospěšnosti humanitních oborů Csaba Szaló.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
