Malorusko je individuální akce. Chce upozornit na neplnění minských dohod ze strany Ukrajiny, tvrdí komunista

19. červenec 2017

Proruští separatisté ze samozvaných lidových republik na východě Ukrajiny vyhlásili nový stát, který nazvali Malorusko. Podle šéfa doněckých radikálů Alexandra Zacharčenka se má Malorusko stát nástupcem Ukrajiny. Do jaké míry může tato iniciativa zkomplikovat dosažení míru na východě země?

„Situaci to určitě nezjednoduší. Není to ale založení nového Islámského státu, jako spíš plácnutí do vody a výraz institucionální nejistoty,“ uvedl v pořadu Pro a proti poslanec a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL).

Podle něj separatisté nejsou součástí minských dohod. „Je na nich vidět velká nejistota, pokud jde o jejich budoucnost, a výsledkem je právě tento krok.“

„Nelze vyloučit, že Kreml po způsobu KGB vytváří v oblasti vládu, kterou pak obětuje mezinárodním dohodám,“ odhadl politik. Gabal soudí, že Kreml je pod rostoucím tlakem i kvůli vyšetřování sestřelení letounu MH-17, kdy se ukazuje, že posádka ovládající raketu nemohla být separatistická.


Analýzy ukazují, že na Ukrajině jezdilo více tanků, než kolik jich má armáda České republiky. Ty se nevzaly ze vzduchu, ale přijely z Ruska... Zaobírá se tím NATO, informace jsou k dispozici. Jestliže je pan kolega popírá, tak to ukazuje, že KSČM nehájí zájmy naší národní bezpečnosti.Ivan Gabal

„Rusko také potřebuje posilovat spolupráci se Spojenými státy v Sýrii. Takže pokud se Moskva nechce dostat do izolace, nemůže podporovat separatisty a musí hledat jiný způsob řešení.“

Poslanec navrhl, co může udělat Evropa. „Musíme stabilizovat situaci v té větší části Ukrajiny. To se zčásti daří. Není pro separatisty větší problém než pokrok na Ukrajině.“

„Musíme také zemi pomoci zajistit její obranyschopnost, což děláme v rámci Severoatlantické aliance... Musíme dále udržet poměrně velký tlak na Rusko, což se děje, protože bez Ruska by separatisté nepřežili ani týden,“ odhadl Ivan Gabal.

Poslanec a člen sněmovního zahraničního výboru Leo Luzar (KSČM) považuje státotvorné úsilí separatistů za jasný pokus doněcké samosprávy vybídnout Ukrajinu k „nějaké činnosti“ dle dohod Minsk-2.

„Jde o signál, že by se měly začít plnit minské dohody, zvláště bod 4, kdy se signatáři zavázali, že nejpozději do 30 dnů od podpisu přijmou usnesení nejvyšší rady Ukrajiny s uvedením území, kterých se týká zvláštní režim v souladu s ukrajinským zákonem o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech doněcké a luhanské oblasti.“


To nejsou důkazy, ale informace a zprávy z volných zdrojů, různě posbírané, prezentované a interpretované podle toho, kdo je vykládá. Mně jde o údaje, které by třeba OBSE nebo OSN prezentovaly jako ověřené. To se nikdy nestalo a to, co tady probíhá, je jen dezinformace.Leo Luzar

Poslanec si je jist, že k tomu nedošlo. „A toto je upozornění na to, že minská dohoda počítá i s těmito eventualitami, a když se nezasedne k jednacímu stolu, může to dojít i tak daleko.“

„Jaký větší důkaz malého vlivu Ruska v oblasti, než tuto akci Doněcké republiky ještě chcete? Je to individuální akce se snahou upozornit na neplnění minských dohod ze strany Ukrajiny. Moskvě vůbec nejde o eskalaci situace na Ukrajině, ale o její zklidnění. Všechny kroky, které zatím činila, jsou zcela zřejmě v duchu tohoto uklidnění,“ tvrdí komunista.

Ten dodal, že situaci v regionu určitě nevyřeší koketování s rozšířením NATO o Ukrajinu. „Řešením opravdu je vrátit se k jednacímu stolu, vzít si dohody Minsk-2 a začít je konečně plnit.“

„Bez toho, abychom jasně deklarovali, že jedinou cestou jsou mírové rozhovory a hledání porozumění, není možno situaci na Ukrajině řešit,“ zdůraznil Leo Luzar.

autoři: ves , oci
Spustit audio