Martin Koller: Turecko představuje pro Evropu větší ohrožení než celý Islámský stát

„NATO by Turecku nemělo projevovat žádnou solidaritu,“ uvedl v pořadu Pro a proti vojenský analytik Martin Koller.

Podle něj Turecko v současné době představuje větší ohrožení pro Evropu a její obyvatelstvo než celý Islámský stát „a podobné teroristické organizace, které sponzoruje.“

„Sestřelený ruský letoun bojoval proti islamistickým teroristům, zatímco turkmenské kmeny nejsou nic jiného než islamističtí teroristé, kteří prosazují jak v Sýrii, tak v Iráku turecké zájmy, a dlouhodobě se podíleli na genocidě kurdského obyvatelstva,“ tvrdí analytik.

Zvláště silným důkazem je vztah Turecka ke Kurdům, soudí Koller. „Kurdové jsou spojenci Spojných států i dalších civilizovaných zemí, a přesto je Turecko sto let likviduje a terorizuje pod všelijakými záminkami.“

„Pokud je Turecko demokratickou zemí, což není a nikdy nebylo, tak by mělo být jeho zájmem možnost vzniku samostatného kurdského státu... I proto Rusko představuje menší hrozbu než Turecko,“ varoval Martin Koller.

Koller: „Já jsem toho názoru, že ten, kdo podporuje Islámský stát a islamizaci Evropy, není náš spojenec. Jaká je spojenecká hodnota Turecka v NATO? Nikdy pro Evropu nic neudělalo, a je to pouze účelový spojenec Spojených států pro válku s Ruskem.“

Bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně souhlasí, že opatrnost vůči současnému Turecku je na místě.

Laně: „Turecko se během posledních 15 let nesmírně hospodářsky i politicky zvedlo, získalo sebevědomí, a z tohoto důvodů si trouflo i na takovou velmoc jako je Rusko. Proto došlo ke sestřelení.“

„Turecko se dostalo do situace, kdy se domnívá, že má takovou hospodářskou a politickou sílu, že se může vracet do regionální vládnoucí pozice, kterou mělo před sto lety,“ vysvětlil expert.

Turecké zájmy v Sýrii jsou stejně nepřehledné jako samotná situace v zemi. Podporu turkmenských kmenů v Sýrii objasnil Laně z geopolitického hlediska.

„V Sýrii je několik odbojových skupin proti Asadovi. A Turecko všude a vždy podporuje své soukmenovce, a v tomto případě nechce, aby se Kurdové dostali na pravý břeh Eufratu, který je blíže položený ke Středozemnímu moři.“

Moderní podoba nejméně stoletého konfliktu s Kurdy má své kořeny ve změně ideologie náboženské i politické. „Historicky jsou Kurdové jsou sunnitskými muslimy, a jako takoví měli podíl na arménské genocidě před sto lety.“

„To, že se v současné době nacionalistické Turecko postavilo proti nim, je dáno novou nacionalistickou ideologií, která ale začíná být opět v zemi překrývána islámskou ideologií,“ upozornil na islámské ambice moderního Turecka Tomáš Laně.