Měníme jeden konflikt za jiný, mnohem krvavější, varuje před nezávislostí Kurdů europoslanec

28. září 2017

Pondělní referendum o nezávislosti Kurdistánu vyvolává obrovské vášně i strach z dalšího konfliktu ještě dřív, než utichnou zbraně namířené na džihádisty z tzv. Islámského státu. I když se podle odhadů vyjádřilo 90 % účastníků referenda pro nezávislost, bude k ní ještě dlouhá cesta. „Kurdové mají reálnou autonomii. Protože jde o velmi bohatou část Iráku díky ropě, mohou samostatnost požadovat, což si nemohli dovolit za Saddáma Husajna, ani v počátcích nové vlády,“ uvedl v pořadu Pro a proti europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09).

Podle Štětiny Kurdové na svou samostatnost čekají už sto let. „Neměli svého Masaryka, neměli svou inteligenci, která by mohla na Pařížských konferencích požadovat samostatnost Kurdistánu, když se rozpadala Osmanská říše.“

„Na co mají ještě čekat? Teď je ta nejlepší chvíle. Kurdové ukázali jasnou pozici v boji proti Islámskému státu, byli jediní, kteří proti džihádistům s velkými ztrátami vystupovali za pomocí spojenců,“ vyzdvihl kurdské zásluhy politik.


Kurdové všemožně zdůrazňují svou nacionálnost. A nedivím se tomu, protože nacionalismus je vždy výsledkem nějaké velké dějinné nespravedlnosti. To, že jeden z největších národů tohoto území nemá svou samostatnost, je skutečně velká zastaralost. Jaromír Štětina

Za hlavní nebezpečí v oblasti nepovažuje europoslanec kurdské státotvorné snahy, ale Turecko a jeho ozbrojené síly. „Turci nyní chystají společné vojenské cvičení s Bagdádem podél hranic Kurdistánu. To je nebezpečná hra, která tam nastává.“

„Jaká mohou být větší rizika, než když turecká armáda vraždí celé vesnice ve východním Turecku? Tam už občanská válka dávno probíhá, že by se něco zhoršilo, si proto nemyslím. Hlavní nebezpečí číhá v tom, že by Turci znovu vstoupili na irácké území,“ odhadl Štětina.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) je přesvědčen, že kurdská vláda v čele s Masúdem Barzáním měla s referendem počkat na dobu stabilizace Iráku po vyhnání Islámského státu. „Požadovat samostatnost nyní je velmi netaktické,“ říká.

„Poté, co budou chtít Kurdové v Iráku dosáhnout nezávislosti, požádají o ni určitě i Kurdové v Sýrii, otázkou je i velká kurdská menšina v Turecku a v Íránu. Proto je potřeba opravdu přemýšlet, aby jeden konflikt nebyl vyměněn za jiný, a tento by mohl být mnohem krvavější.“


Já se prostě bojím dalších separatistických bojů. Nejen Katalánsko, Irsko a další oblasti mohou být inspirovány, pokud by mezinárodní společenství lusknutím prstů Kurdistán uznalo. Tomáš Zdechovský

Kurdové mají svou autonomii a v současné době jsou natolik nezávislí na bagdádské vládě, že ta nezasahuje do výkonů policie nebo vojska, mají i vlastní daňový systém. „Spíš bych očekával, že bude větší ochota hovořit o ještě větší autonomii Kurdů.“

„Myslím, že Kurdistán jednou vznikne, ale v tuto chvíli bych byl velice umírněný a snažil se vydobít co největší autonomii. Ale nezahajoval bych jednání s Bagdádem o samostatnosti,“ soudí europoslanec.

Ten objasnil, proč Kurdové cítí příležitost. „Jsou na vítězné vlně. A tak budou eskalovat snahy po samostatnosti do dalších států, což může především v Turecku zažehnout občanskou válku.“

„Turci jsou velmi pragmatičtí a vědí, že když teď neukážou svaly, tak o některé části Kurdistánu přijdou a hranice Kurdistánu se naopak rozšíří,“ předpověděl možný dopad kurdského referenda o nezávislosti Zdechovský.

autoři: tpa , oci
Spustit audio