Ministerstvo dopravy se chce vrátit do časů komunismu, říká právník k novele o urychlení staveb

27. únor 2018

Kolik Čechů se dožije dokončení dálniční sítě? Termín se stále odsouvá a ani poslední datum, rok 2050, se podle Nejvyššího kontrolního úřadu nedá při dnešním tempu stihnout. Může za to neustálé protahování přípravy. Vláda v demisi ve shodě s většinou parlamentních stran schválila návrh zákona, který by měl dálniční a železniční stavby urychlit.

Počítá se v něm například s institutem předběžné držby, tedy s možností stavět i na pozemcích, které stát ještě nezískal. O normě by měla jednat Sněmovna na právě začínající schůzi. Odpůrci zákona ale tvrdí, že stát si ulehčuje práci nepřiměřeným omezením vlastnického práva.

„Před rokem 1989 se stavělo tam, kde jsme si řekli, že budeme stavět, respektive ti, co byli u moci, řekli, že budou stavět, a nectili vlastnická práva. To se nese až do dnešní doby, protože nejsou vyřešeny spousty problémů,“ konstatuje jednatel Sdružení pro výstavbu silnic Petr Svoboda.

Podle něj nebyla politická vůle pro dostatečnou úpravu legislativy a vymezení kompetencí jednotlivých orgánů. „U nás řeší legislativu ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo dopravy staví, ministerstvo životního prostředí leckdy brání výstavbě,“ shrnuje.


Poprvé si myslíme, že jak je zákon předložen, má smysl a dostatečně chrání zájmy vlastníků a přitom je možné se k pozemkům dostat. Neznamená to ale, že by byla vlastnická práva nějak omezena.Petr Svoboda

Aktivisty, pokud by se chovali konstruktivně, podle svých slov vítá. Dělí je do tří skupin – na ty, kteří se chovají konstruktivně a pomáhají, aby stavba prošla s co nejmenším dopadem na životní prostředí, pak na destruktivní, za kterých by se nepostavilo nic, a pak na ty, kteří využívají situace ke spekulacím.

Svoboda ale souhlasí s tím, že pokud trvalo čtrnáct let, než Ředitelství silnic a dálnic začalo jednat a od vydání územního rozhodnutí postoupilo k přípravě stavby, je to i problém úřadů a aktivisté se na zdržování staveb mohou podílet jen málo.

Ministr dopravy v demisi Dan Ťok za hnutí ANO hodně spoléhá na institut předběžné držby, prý může urychlit stavby až o třetinu. „Musí se s ním zacházet velice opatrně, samozřejmě jen v případech, kde prokazatelně bude zřejmé, že stát nebo ten, kdo chce dostat pozemek, jedná s vlastníky a jedná se jen o ty poslední pozemky, které jsou složitě získatelné,“ říká Svoboda.

Právě s institutem předběžné držby nesouhlasí právník z Ateliéru pro životní prostředí Pavel Černohous, protože záleží, za jakých podmínek se bude využívat.

„Návrh, jak je předložen, umožnuje využití předběžné držby vůči všem hned od začátku. ŘSD pošle návrh smlouvy, do šedesáti dnů přijde odpověď, ve které vlastník napíše, že by ho chtěl upravit. ŘSD řekne: ‚Nechce se dohodnout, nepodepsal.‘ Dá žádost o vyvlastnění a rovnou požádá o předběžnou držbu,“ nastiňuje možný scénář Černohous.


Novela opět nebude nic řešit. Všechny novely stavebního zákona, všechny zákony o urychlování výstavby, nevedly ke zjednodušení, zrychlení, ale naopak ke komplikaci a prodlužování projednávání staveb.Pavel Černohous

Zákon podle něho nemá limitující podmínky, že to je až poté, co proběhne jednání a prokáže se, že není možné dosáhnout dohody jiným způsobem. „Když ŘSD x let nic nedělá a dostane do ruky takovýto klacek, tak si ulehčí práci a bude ho používat.“

Černohous říká, že neví o tom, že by existovaly skupiny, které jen zdržují dopravní stavby. Spekulanti jsou podle jeho názoru nejčastěji lidé napojení na politiky, kteří využívají situace. Souhlasí, že mnoho staveb z dob minulého režimu je na cizích pozemcích a tisíce hektarů jsou dodnes nevykoupeny.

„Zákon, který se projednává, navrhuje něco podobného. Zavádí předběžnou držbu, ale nenabízí za to náhradu. Osminásobek ceny je až za vyvlastnění, ne za předběžnou držbu. Ministerstvo dopravy chce nastolit stav, jaký byl za komunismu: ‚My vám sebereme pozemek, postavíme si na něm a vy nedostanete nic.‘“

autoři: tpa , jpr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.