Nikdo mi nezabrání mluvit s mým dítětem, odmítá zákaz mobilů na táborech Michaela Jílková

Zcela opačný postoj k používání mobilů na dětských táborech ovšem zastává jejich pořadatel Miroslav Topinka. „Používáním mobilních telefonů děti jednak ruší program tábora, ale také je často ztrácejí,“ argumentuje Topinka.

Podle něj se dítě na táboře ocitá v úplně jiném prostředí, než které mu doma vytvářejí rodiče. „Takže dítě na táboře zažije něco, na co třeba není z domova zvyklé. A rodič není vždy úplně schopen vyhodnotit situaci, protože není na táboře a nezná souvislosti,“ upozorňuje Topinka.

Dítě dá telefonem rodiči nějakou informaci, kterou vidí svýma očima, ale už neřekne všechny souvislosti. A pak se běžně stává, že to rodiče vystresuje, ale realita může být jinde.Miroslav Topinka

Ten je přesvědčen, že rodiče se nemají čeho obávat, kdy děti svěří pořadatelům táborů. „Troufám, si tvrdit, že devětadevadesát procent táborů v Česku je naprosto v pořádku. Některé extrémy médii proběhly, ale to je opravdu zlomek.“

„Chytré telefony by na táboře vůbec neměly být. V okamžiku, kdy se dítě připojí na Facebook a začne komunikovat se svou komunitou, kterou tam má, je duchem úplně jinde, než by mělo na táboře být, což je špatně,“ vysvětluje Topinka.

Matka a novinářka Michaela Jílková zastává naprosto opačný názor. „Jsme v moderní době, době komunikace, rodiče by měli mít kontakt s dětmi a naopak," míní Jílková.

Prosazuje názor, že dítě má právo komunikovat s rodiči, informovat je o tom, co se na táboře děje a rodiče podle ní mají právo slyšet své dítě a vědět, v jakém je stavu.

Nějaký cizí člověk, ani vedoucí, ani učitel mi nebude říkat, jestli moje dítě může mít mobil, nebo ne. Nikdo mi nebude zakazovat komunikovat s vlastním dítětem. Michaela Jílková

Svým dětem navíc Jílková absolutně důvěřuje. „Milionkrát víc než vedoucímu na táboře. Kdo mi dá záruku, že tito vedoucí jsou stoprocentní profesionálové? Proč jim mám věřit natolik, že nebudu mít žádný kontakt s dítětem a žádnou kontrolu nad tím, jak vše na táboře probíhá?“

Jílková zmínila případy táborové šikany, opilých vedoucích, nevhodných hygienických podmínek, nevhodné stravy nebo dokonce pedofilie. „Nevím, proč mám více důvěřovat cizímu vedoucímu než svému dítěti.“

„Jde mi čistě jen o komunikaci, takže bych dítě poslala na tábor klidně s deset let starým telefonem. Naopak jsem proti tomu, aby si děti neustále hrály na mobilu, nešly spát a věnovaly se více telefonu než táborovým aktivitám,“ podporuje táborového ducha Michaela Jílková.