Nové informace o smrti Jana Masaryka se nemusí líbit Putinovi, ale ani Zemanovi, říká spisovatel

Rusko rádo využije možnost očistit se z organzování Masarykovy vraždy, tvrdí Navara - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Rusko rádo využije možnost očistit se z organzování Masarykovy vraždy, tvrdí NavaraFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Podzimní cesta českého prezidenta do Moskvy by mohla přinést zajímavá zjištění o dosud neobjasněné smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Miloš Zeman se nechal slyšet, že možná využije příležitosti a požádá Vladimira Putina o informace z tajných ruských archivů. „Nejsem si jistý, že za současné situace budou odtajněny všechny potřebné materiály, nebo že se nestaneme obětí dezinformace,“ uvedl v pořadu Pro a proti novinář a spisovatel Luděk Navara.

Podle Navary by zpřístupnění všech materiálů o smrti Jana Masaryka nemuselo být prospěšné ani pro prezidenta Putina, ani pro prezidenta Zemana. 

„Navíc současná ruská vláda vynakládá velké finanční prostředky na dezinformační kampaně, takže si nedovedu představit, že by nechtěli využít snadné a levné příležitosti očistit Rusko, potažmo Sovětský svaz, z organizování vraždy ministra zahraničí bývalého Československa,“ říká Navara. 

„Naše informace o smrti Jana Masaryka jsou neúplné. Proto je asi také takový mýtický pohled na Moskvu, že bychom tu tečku mohli pomocí ruských archivů udělat.“
Luděk Navara

Navara připomněl, že téma smrti Jana Masaryka se nabízí jako ideální materiál pro konspirační teorie. „Na druhé straně je tu spousta velmi zajímavých indicií," dodává. 

Masaryk se stal terčem pokusu o atentát už před osudným datem. „Třem nekomunistickým ministrům byly zaslány balíčkové bomby, a ukázalo se, že původci jsou komunisté z Moravy napojení na Prahu. Vše zřejmě proběhlo s vědomím vedoucích představitelů komunistické strany,“ říká Navara. 

„Policie by se případu smrti Jana Masaryka měla dále věnovat. Sám vidím, že všechny stopy, které existovaly, a bylo jich neuvěřitelné množství, policie prověřovala, ale ta poslední tečka stále chybí,“ shrnuje Navara. 

Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Libor Svoboda souhlasí, že je vždy dobře, když se podaří najít nějaký nový historický pramen. 

„Pokud ale neuvidím soupis, jaké materiály v ruských archivech jsou a co nám Rusové zpřístupňují, tak je to vše vágní. Ale osobně si myslím, že nezpřístupní nic,“ podotýká Svoboda. 

Obává se, že Česko dostane dokumenty, o kterých nebudeme vědět jak a proč vznikly, což je i v případě zpravodajských materiálů zásadní. 

„Jsem přesvědčen, že smrt Jana Masaryka nikdy nevyšetříme. Byla sice důležitá, protože zemřel syn zakladatele státu, ale byla jen jednou ze smrtí. Vnímal bych ji tedy spíš jako součást nějakého většího procesu. “
Libor Svoboda

Svoboda také souhlasí, že snaha očistit Sověty z podílu na smrti české ministra může být reálná. „Je třeba si ale uvědomit, že my nevíme, co se tehdy stalo. Jsou různá svědectví a různé jejich verze, objevují se i konspirační teorie.“ 

„V případě náhlých úmrtí máme často tendenci vidět v nich záhady nebo spiknutí tajných služeb. Mohlo to být ale ve skutečnosti trošku jinak, a důvody, které do události klademe, by mohly být jiné a daleko banálnější.“ 

Pokud do smrti Jana Masaryka Sověti přímo nezasáhli, měli v Československu spoustu informátorů. „Takže si umím představit, že se mohou objevit hlášení nebo zprávy shrnující dění v zemi," říká Svoboda. 

„Docela by mě zajímalo, co by tom mohlo být v britských nebo amerických archivech. Třeba měli informátory, kteří mohli vědět něco víc než my dnes,“ odhaduje historik. 


 

Autor:  Veronika Sedláčková  (ves), Ondřej Čihák
Pořad: Pro a proti  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:35; repríza pondělí-pátek 19:35  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace