Novela trestního zákoníku vnucuje nesmyslné multi-kulti definice, říká poslanec Benda

29. duben 2016

V mezirezortním připomínkovém řízení je v současné době návrh ministerstva spravedlnosti, který má novelizovat paragrafy trestního zákoníku, podle kterých by mělo být nad rámec dosavadního výčtu skupin trestné i hanobení a podněcování k nenávisti vůči sexuálním menšinám, ale i vůči příslušníkům tříd.

Proč se tak má stát? Co je to vlastně třída? A hrozí nám omezení svobody slova?

„Zásadní změna to není, je to spíše formulační záležitost a sjednocení textace tří paragrafů,“ uvedl v pořadu Pro a proti ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.

Je třeba chránit všechny skupiny před podněcováním k násilí a nenávisti, dodal politik. „A termín třída už v jednom těch paragrafů byl i teď, teď se ještě doplňuje jinde.“

Ministr prý neví o judikátu z posledních 25 let, který by byl u podněcování nenávisti opřen o nějakou třídu.

„Hanobení kvůli třídě mi v textu novely nevadí, stejně jako mi nevadí sexuální orientace nebo identita, protože chráněny před těmito činy mají být všechny skupiny,“ vysvětlil Dienstbier.


Dienstbier: „Jakékoliv negativní hodnocení jakékoliv skupiny, pokud nepřekročí určitou míru, tak není trestným činem. Obávám se, že se tady nedobereme definice hranice hanobení, protože ta vzniká až judikaturou, a žádný zákon vám nepopíše všechny detaily.“

Poslanec ODS Marek Benda pokládá tuto novelu za zbytečnou, protože podněcování nenávisti je už dnes zákonem ošetřeno dovětkem o jakékoli jiné třídě.


Benda: „To je přece evropská zkušenost, která zažila nacistické podněcování k rasové nenávisti a zažila komunistický režim s jeho podněcováním k třídní nenávisti... U hanobení buďme mnohem opatrnější, tam se nejedná o velké útoky, ale je to možná jen nějaká urážka. Tady bych byl s rozšiřováním verbálního trestného činu opatrný.“

„Novela se v rámci multi-kulti politické korektnosti snaží vnutit do trestního zákona nesmyslné definice sexuální orientace a pohlavních identit.“

Podle poslance je třeba být opatrný při rozšiřování definice verbálních trestných činů. „U verbálních trestných činů je totiž zvykem, že na vás žaluje kdekdo.“

„Stávající znění zákona je poměrně omezeno: tam se hanobení týká rasy, příslušnosti k etnické skupině nebo národnosti, politickému přesvědčení a vyznání,“ připomněl Marek Benda.

autoři: luv , oci
Spustit audio