Novela zákona o mediální radě je potřebná, je v ní ale moc děr, upozorňuje Karel Hvížďala

15. únor 2017

V Poslanecké sněmovně čeká na projednání novela o České televizi a Českém rozhlasu. Pod návrhem je podepsáno 15 zákonodárců napříč politickým spektrem a podporují ho také organizace sdružené v platformě Svobodu médiím. Ta tvrdí, že tato legislativní změna pomůže oslabit politické tlaky na veřejnoprávní média. Kritici normy naopak varují, že omezí jejich nezávislost.

„Změna potřebná je, ale novela je nepřesná a je možné ji stejně zneužívat, jen sofistikovaněji než při současném stavu,“ uvedl v pořadu Pro a proti novinář a spisovatel Karel Hvížďala.


Rada 22 plus 7 členů je strašně málo. S takovou radou je snazší manipulovat, než když má 47 nebo 77 členů. Jsem pro, aby se zákon měnil, jen ale chci, aby tyto změny byly přesnější. Musí být zdůrazněno, že radní nezastupují své organizace, ale jsou tam jen sami za sebe. Radní z politických stran zase nesmí být senátoři, poslanci, ministři ani předsedové nebo místopředsedové stran, to musí být také přesně definované.Karel Hvížďala

Podle něj je „děr v tomto návrhu moc“. „Německý model, kterým je návrh inspirován, má 47 nebo 77 radních, těžko tak najdeme slabé kusy na podplácení, které by bylo hodně náročné. U nás má rada jen 22 zástupců z různých organizací a další zástupci politických stran z parlamentu.“

„I v těch 22 organizacích jsou takové, které mají přímé smluvní vztahy s veřejnoprávními médii, čímž by se z nich stala nátlaková skupina,“ upozornil publicista a opět připomněl bavorský model normy, ze kterého český návrh vychází: „Ten přesně určuje i paritu politických stran v radě.“

Ten opět připomněl bavorský model normy, ze kterého český návrh vychází. „Ten přesně určuje i tu paritu politických stran v radě.“

Advokátka a členka platformy Svobodu médiím Hana Marvanová soudí, že výtky kritiků vycházejí z toho, že nečetli text normy samotné. „Návrh si je možné přečíst na webových stránkách Poslanecké sněmovny.“


Toto je návrh, který sepsala legislativa ministerstva, rozhodně ho nedoplňovala platforma Svobodu médiím. Je teď věcí poslanců, aby upravili seznam organizací. Podstatné je to, že dnes tyto organizace mohou navrhovat své zástupce, ale je na vůli politických stran, koho za tyto organizace do rady zvolí. Je veřejným tajemstvím, že jde ve skutečnosti o lidi napojené na politické strany, kteří jsou jen skryti za organizace.Hana Marvanová

„Současná situace, kdy veřejnoprávní média jsou jednoznačně pod vlivem politiků, volí je Poslanecká sněmovna a mediální rady, nevytváří podmínky pro to, aby média veřejné služby byla skutečně nezávislá,“ popsala právnička význam přijetí novely.

Vysvětila také, že návrh obsahuje vše potřebné a je stejně důkladný jako jeho německá předloha. „V návrhu je třeba jasně řečeno, že každá politická strana ve Sněmovně má jednoho zástupce v radě.“

Organizace zase reprezentují jednotlivé názorové, zájmové a sociální skupiny. „Jsou to zástupci odborů, církví, univerzit, dětských a sportovních organizací a neziskových organizací,“ dodala Marvanová.

„Jde přesně o principy, podle kterých jsou vytvářeny mediální rady v Německu. Organizace zároveň musí navrhovat radní, kteří splní přísné podmínky zákazu střetu zájmů. V radě také nesmí zasedat osoba, které by měla finanční zájmy kolem veřejnoprávních médií,“ obhajovala kompletnost návrhu novely Hana Marvanová.

autor: ves
Spustit audio