Povodně jsou druhou stranou jedné mince zvané sucho, tvrdí krajinný inženýr

13. srpen 2015

Splní se varovné předpovědi některých hydrologů, podle kterých bude lidstvo jednou o vodu bojovat? Jak zajistit zdroje pitné vody pro obyvatelstvo, jestli mají pravdu ti, kteří tvrdí, že lidstvu hrozí fatální nedostatek vody?

„Stávající systém umožňuje zajistit dostatečně kvalitní pitnou vodu pro obyvatelstvo,“ uklidnil v pořadu Pro a proti ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Oldřich Vlasák.

Přesto ale můžeme vidět náznaky, že by v tomu tak budoucnu nemuselo být. „Například ve světě nemá více než 1 miliarda lidí přístup k čisté vodě, a proto je potřeba na tom začít pracovat,“ dodal inženýr.

Základem je s vodou dobře a odpovědně hospodařit, její zdroje využívat i chránit. „K tomu musíme vytvořit i nové legislativní normy,“ tvrdí expert.

To platí především pro srážkovou vodu, která má u nás zvlášť důležitou roli. „V České republice je voda z podzemních a povrchových zdrojů, které jsou tvořeny hlavně srážkami,“ připomněl Oldřich Vlasák.


Vlasák: „V ČR ročně napadá průměrně 680 milimetrů srážek na metr čtvereční. Tuto vodu si musíme chránit, udržet ji v krajině a umožnit, aby se v rámci vsakování dostala i do podzemních vod. Toto jsme zapracovali do našich návrhů a myslíme, že by se měly adekvátně aktualizovat plány povodí, krajské plány rozvoje vodovodů a kanalizací, vybudovat retenční nádrže, další přehrady a tak dále.“

Krajinný inženýr z Koalice pro řeky Jakub Esterka upozornil, že zásobování obyvatelstva pitnou vodou je jen špička ledovce práce s vodou v krajině.


Esterka: „Povodně jsou druhou stranou jedné mince, která se jmenuje sucho. Pokud jsme přistoupili na to, že se povodně budou dlouhodobě dít, tak jsme nepřistoupili na to, že stejně často nám bude hrozit sucho. Jde nám o to pomáhat takzvanému malému vodnímu cyklu, což znamená, že pokud spadne déšť na zdravou krajinu, tak se velká část vody opět vypaří a tento koloběh saturuje krajinu tak dlouho, až je tato zdravá a zelená, když to řeknu zjednodušeně.“

„Vodárenství je u nás na špičkové úrovni, ale jde zde o celkové změny hydrologického režimu nejen České republiky, ale v řádu kontinentů. Budeme se chtě nechtě na budoucnost připravit mnohem lépe,“ varoval expert.

Ten připomněl na souvislost sucha s povodněmi: zatímco na povodně jsme připraveni, na sucho zatím ještě ne.

Roli v tom hraje dědictví minulosti, kdy jsme se vody v krajině spíše zbavovali. „Dá se říci, že náš pohled na věc je odtokový hydrologický režim.“

„Dlouhodobě máme nějaká přesvědčení, jak krajinu spravovat. Historicky byl přístup takový, že jsme se vody snažili zbavit nebo ji posunout trochu dál, dnes se tomu říká hlídání odtokových poměrů nebo meliorace,“ připomněl zastaralé paradigma chápání úlohy vody v krajině Jakub Esterka.

autoři: pst , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.