Proč by nás někdo napadal, když nikoho neohrožujeme, ptá se Matěj Stropnický

Potřebujeme je? Ušetří armáda? Nakolik je česká armáda akceschopná? Byla by ochotná dostát aliančních závazků a bránit jinou členskou zemi v případě napadení, nebo se nechuť bojovat vztahuje na celou Evropu a tedy i na nás?

„Nejsme ohroženi víc než jiné státy Evropské unie. Řekl bych, že jsme ohroženi ještě méně, ale tím více se dojem ohrožení vytváří,“ uvedl v pořadu Pro a proti náměstek pražské primátorky Matěj Stropnický (SZ).

Podle něj pocit ohrožení aktivně vytváří vláda, podílí se na tom i český prezident, zejména svými protiislámskými názory.

„Akceschopnost české armády v případě napadení nemohu posoudit, ale především si myslím, že k žádnému napadení nedojde, protože my nikoho neohrožujeme, a tím pádem není důvod, aby někdo napadl nás,“ tvrdí náměstek.

Ten je přesvědčen, že se jedná z velké části o propagandu spojenou s koncepcí, která je určována zahraničními ekonomickými i diplomatickými prostředky.

„Mám problém s realizací zahraniční koncepce. Prostě se neztotožňuji s pojmem a s koncepcí střetu civilizací. Myslím si, že je třeba hledat diplomatická řešení konfliktů, a k tomu tato militarizace nálady nepřispívá,“ soudí Matěj Stropnický.

Stropnický: „Svět je jenom jeden a je potřeba, aby se uměl dohodnout. Musíme se umět zamýšlet nad tím, proč se ostatní okolo nás bojí. A ne České republiky, ale Západu jako celku. Musíme se zamýšlet, jestli to není expanzionismem, který Západ velmi často především ekonomicky, ale často i za doprovodu vojáků opakovaně provádí... Asi bych měl problémy hájit ideály tak, jak jsou nám v tuto chvíli podávány, to znamená jako obranu hodnot Západu.“

Analytik Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty odmítá Stropnického tvrzení, že pocit nebezpečí vytváří vláda.

Janda: „My můžeme mít pocit, že nikoho neohrožujeme, ale jiné země to mohou cítit jinak. Ruská federace to například nějakým způsobem cítí, a proto reaguje na Ukrajině, proto ohrožuje baltské státy, a proto spustila informační válku proti západnímu světu. Proto si myslím, že je naprosto správně, že česká i evropské vlády přepisují své zahraniční a bezpečnostní koncepce, zejména tak, že zvyšují rozpočty na obranu.“

„Aktuální bezpečnostní strategie na evropské úrovni představuje tři základní typy hrozeb, které dlouhodobě ohrožují evropskou civilizaci: z východu (z pohledu ruské agrese), z jihu (nekontrolovaná migrace) a islamismus,“ vysvětlil.

Svůj vstup do aktivních vojenských záloh Janda zdůvodnil následovně: „Cítím se být součástí Západu a cítím rizika.“

„Bezpečnostní prostředí se dramaticky změnilo, a samozřejmě, že musíme hledat diplomatická řešení, ale to bez toho, že máme za sebou nějakou sílu, která je schopna ubránit naši vlastní svobodu, to prostě nefunguje, jak jsme si v historii vyzkoušeli mnohokrát,“ připomněl analytik.

Ten historickou zkušenost podepřel aktuálním příkladem. „Nevěřím na mosty mezi Východem a Západem, protože ty se vždy pálí jako první, jak nám ukázala historie, a ukazuje to nyní i Ukrajina,“ glosoval Jakub Janda.