Prohlášení za památku jako prostředek oddálení demolice je špatně, říká úředník

Budova Transgasu a její okolí u Vinohradské třídy - Foto: Barbora Linková

Budova Transgasu a její okolí u Vinohradské třídyFoto: Barbora Linková

Ministerstvo kultury odmítlo prohlásit budovu pražského Transgasu za kulturní památku, takže brzy půjde k zemi. Proti demolici se konal nedávno na místě happening. Už dříve byl srovnán se zemí unikátní hotel Praha nebo obchodní dům Ještěd v Liberci. Mají stavby z doby komunismu uměleckou a historickou hodnotu a zaslouží si skutečně ochranu?

„Vážím si všech, kterým není lhostejné naše kulturní dědictví,“ uvedl v pořadu Pro a proti náměstek ministra kultury pro řízení sekce kulturního dědictví Vlastislav Ouroda. 

Ten připomněl, že jeho role je zajistit nestrannost prvoinstančního rozhodování, což se také stalo. „Na základě mnoha podkladů došel odbor památkové péče k závěru, že upřednostnil urbanistické aspekty před architektonickou hodnotu této brutalistní stavby.“ 

„Posuzují se nejen architektonické kvality, ale i zapojení do okolní urbanistické struktury a další aspekty. Odbor dospěl k názoru, že míra negativního dopadu do urbanismu je vyšší než výjimečnost kvalit.“
Vlastislav Ouroda

O tom, že brutalistní stavby si zaslouží ochranu a ty nejlepší z nich mají být památkami, není pochyb, tvrdí úředník. „To, že se něco nedostane do kategorie kulturních památek podle zákona, absolutně neznamená, že to může být zbořeno. O demolici rozhodují úplně jiné orgány než památková péče.“ 

„Prohlášení za památku jako prostředek oddálení demolice je možné, ale je to celé špatně... Památkový fond je věc, která se stále objevuje a doplňuje.“ 

„Rozhodnutí expertů nekomentuji. Dospělo se k němu korektní cestou a jako každé jiné rozhodnutí státní správy to bylo rozhodnutí přezkoumatelné,“ shrnul Vlastislav Ouroda. 

Kurátorka moderní a současné architektury Národní galerie v Praze Radomíra Sedláková glosovala současnou situaci podobně jako Ouroda. „Proč, když chceme něco nezbourat, musíme to prohlásit kulturní památkou? Nemáme zdravý rozum, dobré mravy, neumíme si vážit práce těch před námi? To místo údržby máme bourat?“ 

Jsme-li skutečně v této situaci, soudí historička umění, a nemáme-li jiný nástroj, pak nezbývá než prohlásit Transgas za kulturní památku. „Protože si to zaslouží.“ 

„Všechny body hodnocení stavby vnímám jako plusy, ale tomu, kdo to posuzoval, daly dohromady mínus. Oponovala bych i urbanistickému konceptu: jde o protiváhu nelidského prostoru díry na začátku Vinohradské třídy, což je Hlavní nádraží.“
Radomíra Sedláková

Sedláková se také ptala, jestli by stát zvažoval především ekonomickou stránku věci, kdyby šlo o barokní stavbu? „To, že jde o moderní architekturu, by nemělo v případě rozhodování ve vztahu ke kvalitě stavby hrát roli.“ 

„Budova Transgasu je jeden z nejčistších projevů brutalistní architektury, která navíc stojí na zcela nevhodném místě, ale statici a architekti se s tím vyrovnali naprosto unikátním způsobem. Divím se, že Transgas není prohlášen za technickou památku, protože způsob jeho založení je ojedinělý.“ 

Jde také o lokalitu, která nabízí velmi dobře veřejný prostor s obchody a místy k sezení. „Ten vždy fungoval, ale až v poslední době se z toho stalo parkoviště, a já nevím proč.“ 

„Celou urbanistickou koncepci především porušuje severojižní magistrála, která v ní dělá řez. Záměr zbudovat blokovou zástavbu mi přijde jako popření celé kompozice, která začíná u Domu potravin, jde kolem parlamentu, Národního muzea a sjednocuje se do Vinohradské třídy,“ namítla Radomíra Sedláková. 

Autor:  Tomáš Pavlíček  (tpa), Ondřej Čihák
Pořad: Pro a proti  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:35; repríza pondělí-pátek 19:35  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace