Psychologové nemohou a nesmí diagnostikovat, tvrdí dětský psychiatr

7. březen 2016

Desítky tisíc dětí v naši zemi zůstávají bez potřebné psychiatrické péče. Jednak proto, že dětských psychiatrů je málo, ale podle šéfa Asociace dětské a dorostové psychiatrie Jaroslava Matýse je problém i to, že některé diagnózy stanovují nezdravotnická, poradenská zařízení.

Místopředsedkyně Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Petra Novotná oponuje s tím, že poradenská zařízení mají na diagnostiku právo i nástroje. Je u nás diagnostika dětí v rukou odborníků?

„Podle Světové zdravotnické organizace klinické diagnózy jednoznačně spadají do rukou klinických pracovníků,“ uvedl v pořadu Pro a proti Jaroslav Matýs.

Podle něj psychologové nemohou a nesmí diagnostikovat. Ostatně, říká to zákon, dodává: „Je to upraveno zákonem České republiky o poskytování zdravotnických služeb, konkrétně zákonem o zdravotnických pracovnících.“

Tato norma přesně nařizuje, co musí splňovat zdravotnický pracovník, klinický psycholog nebo lékař vstupující do diagnostického procesu nejen u duševních poruch.


Matýs: „Kliničtí psychologové jsou velmi důležitou součástí diagnostiky v psychiatrii, ale kliničtí pracovníci, kteří nepracují ve zdravotnickém zařízení nebo poradenští psychologové, vůbec tímto procesem neprošli. To pak bychom mohli zredukovat psychiatrii na to, že když studujeme klinickou psychologii nebo psychiatrii na filozofické fakultě, budou z nás psychiatři. To je prostě nemožné a není to pravda.“

Psycholožka Petra Novotná potvrzuje současnou praxi. „O diagnostice rozhodují psychologové, kteří jsou kvalifikovaní, vysokoškolsky vzdělaní a mají v rukou diagnostické nástroje, které k diagnózám slouží.“


Novotná: „My nezpochybňujeme, že existuje něco, čemu se říká klinický psycholog a jeho pravomoci. Školská poradenská zařízení doporučují dále na psychiatrii nebo neurologii s tím, že potřebujeme pro další opatření lékařské vyjádření, které plně respektujeme. Na druhou stranu lékaři doporučují rodičům opatření ve školách, a k tomu nejsou kompetentní, protože školství neznají.“

„Pokud poradenské zařízení zjistí například podezření na ADHD (hyperkinetickou poruchu), pak doporučí psychiatrické zařízení, a je na rodičích, jestli ho využijí, nebo ne.“

Zatímco zdravotníci se řídí zákonem o zdravotnických službách, pracovníci ve školství se řídí zákonem školským, připomněla místopředsedkyně. „A ten říká, že pracovníci školských poradenských zařízení i diagnostikují.“

„Pakliže máme opravdu podezření, tak u diagnóz, které vyžadují medikaci, se opravdu děje to, že odkazujeme na zdravotnické zařízení,“ ujistila psycholožka.

Tak radí metodické doporučení z roku 2012. „ Toto doporučení ale mnozí psychiatři neznají, takže nás osočují za to, že jim posíláme pacienty, a zbytečně zatěžujeme zdravotnický systém.“

„Celý proces je především o tom, jak pomoci dítěti,“ upozornila na hlavní motivaci pro vyřešení kompetenčních sporů Petra Novotná.

autoři: luv , oci
Spustit audio