Rusko se kyberútoky snaží o měkkou změnu režimů, tvrdí analytik Janda

1. listopad 2017

Ve Spojených státech amerických obvinila policie někdejšího šéfa Trumpovy předvolební kampaně Paula Manaforta ze dvanácti trestných činů. Vyšetřovací komise nyní zkoumá, jestli a do jaké míry spolupracovali lidé kolem Donalda Trumpa s Ruskem ve snaze obrátit voliče proti Hillary Clintonové. „Rusko se snaží o takzvanou měkkou změnu režimu, podporuje kandidáty, kteří jsou výrazně proruští a vyhovují ruské politice a aktivitám,“ řekl v pořadu Pro a proti zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

„Jestli z toho lze něco vyvodit, tak to, že se ruská technika dostala na úroveň srovnatelnou se Spojenými státy,“ říká europoslanec za KSČM Jiří Maštálka.

Ten jen doufá, že se české instituce, které tyto aktivity sledují, zachovají, abychom se cítili bezpečně. „Ale také aby to nedopadlo takovým sledováním a pronásledováním, jako si dovolili v USA a jaké umožňuje americký zákon FISA (Foreign Intelligence Surveillance Act).“

„Pro některé jsou Američané velcí kamarádi, tak ať se s nimi poradí,“ navrhuje komunista.

Podle něj je nutné nejdříve definovat, kdo je nepřítel. „Nepřátel, kteří jsou podstatně nebezpečnější v kybernetickém prostoru, vidím podstatně víc. Je to i Islámský stát, který už předvedl leccos, což jsme měli možnost opakovaně vidět a stálo to mnoho krve.“


Ve zprávě BIS se neustále opakuje totéž ohledně ruského vlivu. Proč s tím něco nedělají a proč se to prý jen stupňuje? Proč jen konstatují, že problém narůstá, a nenacházíme obranu, která by nenarušila soukromí českých občanů? Jiří Maštálka

„Vy říkáte, že USA jsou spojenci, ale to je i Německo. A není lepšího příkladu o tom, jak si vzájemně věříme, než odposlouchávání telefonu kancléřky Angely Merkelové nebo centrum ve Frankfurtu nad Mohanem, které sleduje Evropu a to nejen kyberneticky,“ upozorňuje europoslanec.

Ten souhlasí, že statistická čísla o počtu lidí ovlivněných ruskými kyberaktivitami vypadají hrozivě. „Ale když jsem se díval na čísla publikovaná o americkém středisku na Havaji, které kontroluje celý svět, je to číslo naprosto nicotné,“ tvrdí Maštálka.

Zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda považuje nepřátelský vliv zahraničních mocností za jednu z hlavních hrozeb pro vnitřní bezpečnost České republiky.

„Shoduje se na tom česká zpravodajská bezpečnostní komunita, lze to vyčíst i ze strategických dokumentů České republiky,“ říká Janda.

Rozhodně podle něj nejde o šíření paniky. „Vidím jasnou reakci amerických bezpečnostních institucí, které mluví o tom, o co se Ruská federace snažila a stále se snaží, tedy ovlivňovat dění uvnitř USA, zejména během prezidentských voleb.“


Pan europoslanec neví nic o bezpečnostní politice. Po komunistické zkušenosti s StB byla vnitřní kontrarozvědce odebrána exekutivní pravomoc, takže fakticky nic dělat nemůže. Pouze sbírá informace a je na vládě a jednotlivých úřadech, aby něco dělaly. Jakub Janda

„Rusko se snaží o měkkou změnu režimu, tedy podpořit kandidáty, kteří jsou výrazně proruští a vyhovují ruské politice a aktivitám,“ soudí analytik.

Ten zpochybnil Maštálkův příklad elektronických aktivit Islámského státu. „Jeho kybernetické operace jsou naprosto marginální v porovnání s tím, co dělá Ruská federace. Na tom se opět shoduje evropská bezpečnostní komunita.“

Janda také věří, že KSČM zastupuje pátou ruskou kolonu v České republice. „Představitelé strany fakticky opakují vše, co Rusko řekne. Komunisté slouží Moskvě už od roku 1921, a i to sami říkají,“ dodává.

„Aktivity Ruska mají skutečně reálné oběti nejen na Ukrajině, ale vidíme, jak se tamní špičky snaží nepřátelsky ovlivňovat volby. Máme na to stovky důkazů, o kterých můžeme mluvit, pan poslanec to může jakkoli relativizovat, ale na faktech to nic nezmění,“ shrnuje Janda.

autoři: ves , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.