Sdílené ekonomice se nevyhneme, myslí si předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček

„Ať se jedná o podíl na jízdě autem nebo o bydlení, sdílená ekonomika ve světě rychle roste a tržby často dosahují miliard dolarů. Ohrožuje sdílená ekonomika tradiční firmy? A jsme svědky zásadní změny fungování trhu?,“ ptá se na úvod moderátorka Českého rozhlasu Veronika Sedláčková.

Sdílená ekonomika jako běžná služba

Vedoucí expertní skupiny pro sdílenou ekonomiku Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák považuje sdílenou ekonomiku za příležitost: „Měli bychom jí využít a neměli bychom jí příliš bránit, ale nějaká pravidla se nastavit musí.“

Já proti cechům nic nemám. V dnešní době většina firem ve sdílené ekonomice funguje přes aplikace, které v sobě mají prvek hodnocení. Evidentně něco takového naskakuje i u řemeslníků. Petr Jonák

Vnímejme sdílenou ekonomiku jako šanci deregulovat prostředí a současně nabídnout zákazníkovi pružnou službu. My cechy podporujeme, protože být příslušen nějakému cechu vnímáme jako cestu k určité míře kvality. Ať už někdo je či není v cechu, musí mít stejné podmínky. Karel Havlíček

Podobný názor mý i předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček: „Sdílené ekonomice se nevyhneme, to je prostě jednoznačně dáno. Je pravda, že střední a starší generace ještě o něco více lpí na aktivech typu auto, kolo atd. Nicméně mladá generace už dneska vnímá hodnoty a majetek trochu jinak, a je třeba se na to připravit. Na druhou stranu nesmíme vylít děcko i s vaničkou a zklividovat přitom drobné živnostníky a ty, kteří jedou ještě v tradičním a standardním systému, jinými slovy nemůžeme je znevýhodnit, což ale neznamená, že bychom měli brzdit sdílenou ekonomiku, můžeme jí dát volno. Je to šance pro deregulaci běžného podnikatele, který jede standardní cestou.“

Deregulace tradičního podnikání

„Příchod firem jako je Uber v dopravě nebo Airbnb v ubytování ukázal v plné nahotě, jak přeregulovaná země jsme. Legislativa v tomto zaostává o několik desítek let,“ vysvětluje Petr Jonák a dodává:„Mně osobně je spíš líto těch, kteří musí neustále jet v těch zajetých tématech, ať už to jsou taxikáři, nebo hoteliéři. Ten objem byrokracie, který se na ně valí, je obrovský. A jak ukazují takovéhle start-upy jako je Uber nebo Airbnb, jde to dělat snadněji.“

„Jak řekl pan Jonák, je třeba těm, kteří jedou v klasickém schématu, odlehčit. Ale to se nestane ze dne na den. Jestliže tady desítky let zavádíme poměrně náročný administrativní systém, tak ho mávnutím proutku nemůžeme změnit,“ pokračuje Havlíček s tím, že počet administrativních úkonů spojených s podnikáním je třeba snížit.

„Já to chápu z pohledu spotřebitele, je to vynikající nástroj, kterému se není možné bránit. V České republice je 1,43 milionu podnikatelů a živnostníků, kteří jedou v režimu vysoce administrativně nákladném, kteří musí odvádět daně a zavádět nové a nové režimy,“ vysvětluje Havlíček.

„Ten vývoj je tak překotný, že jakákoli snaha o regulaci většinou končí tím, že regulujeme něco minulého, co už dávno neplatí. Technologické firmy jsou napřed, právě proto bych byl extrémně obezřetný ve snaze vyřešit to tím, že když už tradiční odvětví jsou těžce regulována, že se začneme snažit vymýšlet překotně legislativu pro nově vznikající platformy ve sdílené ekonomice,“ myslí si Jonák.

Využívání volných kapacit nebo zprostředkování služby

„Říká se, že jedním z prvních, kdo realizoval sdílenou ekonomiku, byli stopaři. Jenomže pozor, ti jeli zadarmo. Zatímco pokud se někdo sveze taxíkem v rámci sdílené ekonomiky, například Ubrem, nebo využívá nějakého ubytování, obvykle za to platí. A teď je samozřejmě tenká linie a hranice toho, kdy pouze využiji nějakého režimu, kdy si něco s někým půjčím nebo vyměním, a potom, kdy se tím budu živit. A teď tady máme desetitisíce malých penzionů a hoteliérů, kteří se starají a zodpovědně platí všechny poplatky,“ říká Havlíček.

„Na druhou stranu někdo jiný to bude dělat pravidelně, ten byt bude mít v takzvaném režimu sdílené ekonomiky a bude ho neustále někomu nabízet a v zásadě za poloviční cenu mu bude konkurovat, ačkoliv vydělá úplně stejně, protože ta půlka je to, co ten běžný podnikatel odvede,“ pokračuje Havlíček.

„Čím méně bude překážek mezi konkrétním zákazníkem a tím, kdo bude službu hodnotit, tím lépe. Pokud tu roli vezmou cechy, půjdou s dobou, bude to fajn,“ shrnuje Jonák.

Poslechněte si celou diskuzi Pro a proti.