Šonka k ozbrojování lidí: Nejsem žádný sluníčkář, jsem válečný štváč

2. srpen 2016

Měli by si lidé po teroristických útocích v Německu a Francii začít pořizovat zbraně, jak nabádá prezident Miloš Zeman? A změní útoky náš pohled na přijímání uprchlíků?

„Já si myslím, že je špatně chtít po lidech, aby se nutně ozbrojovali, pokud to sami nechtějí. Ale stejně tak si myslím, že je špatně, bránit lidem v tom, aby chránili svůj život, majetek a zdraví, pokud se cítí ohroženi,“ říká místopředseda Svobodných Karel Zvára s tím, že ne každý má povahu na to, aby mohl nosit zbraň. Sám má prý zbraně tři.

Publicista žijící v Německu, Jaroslav Šonka, se naproti tomu domnívá, že pokud ke konfliktu dojde a člověk použije zbraň, může to vést i ke zbytečné eskalaci. „Já mám doma dědečkovu rakouskou úřednickou šavli, takže kdyby přišel nějaký zloděj a chtěl mi tam něco ukradnout, tak já na něj tu šavli vytáhnu.“


V Německu normálně, mírumilovně žijí čtyři miliony muslimů. Jsou to lidé, kteří pracují. Nepřišli tam, aby dostávali sociální dávky. Jejich zaměstnanost je vysoká. Jaroslav Šonka


Můžete se dostat do situace, kdy jste bezprostředně ohroženi a v té chvíli je pozdě začít vyplňovat přihlášku a jít si dělat zbrojní průkaz. Karel Zvára

Integrovat by se neměli jen muslimové nebo Arabové

Podle místopředsedy Svobodných Karla Zváry není Česká republika místem, kde by člověk pravidelně narážel na uprchlíky z Blízkého východu. Poukazuje ale na přistěhovalce z Ukrajiny, kteří se s českým prostředím asimilují. „Pokud jde o solidaritu a o pomoc, ta by měla být adresná a konkrétní. Tedy pokud někdo chce někoho podporovat, nechť to financuje a nese rizika.“ Integraci uprchlíků by podle něj měla koordinovat především charita.

„Je špatně si to nebezpečí spojovat jen s jedním, současným jevem, protože pak ztrácíme analytickou schopnost a nejsme schopni to nebezpečí správně uchopit,“ myslí si publicista Jaroslav Šonka s tím, že teroristické útoky nejsou jen otázka lidí arabského původu a dodává: „Nejsem žádný sluníčkář, jsem válečný štváč.“ Jaroslav Šonka Německo podle vlastních slov jako uprchlík zažil, přesto byl přijat, a tím se jeho osobnost formovala. „My jsme vytvořili podmínky, které plní určité zásady lidskoprávní. A lidská práva jsou v debatě od dob osvícenství.“

Karel Zvára má ale jinou zkušenost. „Přijde uprchlík, který vlastně hledá azyl, hledá místo, kde na něj nikdo nebude střílet a kde mu dají najíst. Z toho se stává nárokování si volného pohybu a možnosti pracovat,“ rozvíjí myšlenku Karel Zvára. Získávání svobody tak podle něj překračuje míru ochrany, a to na úkor ostatních občanů.

Evropa nemá silnou politickou osobnost

„Ve spoustě evropských zemích v současné době neexistují silné osobnosti typu Winstona Churchilla nebo Konráda Adenauera, kteří by uměli celou věc uchopit mnohem lépe a šikovněji,“ myslí si Jaroslav Šonka s tím, že francouzský prezident Hollande mezi silné osobnosti nepatří. S tím souhlasí i Karel Zvára: „Politika se stala většinovým rozhodováním. Po občanské válce v Alžírsku Francie přijala velké množství lidí tam původně žijících, mají s nimi dlouhodobé problémy, protože jim dali sociální dávky, ti lidé ztratili návyky postarat se sami o sebe, být užiteční a vydělat si sami na sebe. Ty takzvaně západní politické systémy fungují tak, že rozhoduje většina. Vítězí takzvané catch-all strany. U nás je to ČSSD a ANO.“

Měli by si lidé po teroristických útocích v Německu a Francii začít pořizovat zbraně, jak nabádá prezident Miloš Zeman? A změní útoky náš pohled na přijímání uprchlíků? Poslechněte si celý pořad Pro a proti.

autoři: ves , Martina Gillichová
Spustit audio