Stravenky nejsou EET a restaurace je nemusí brát, připomíná Unie zaměstnavatelských svazů

„Zrušit tyto, řekněme, potravinové lístky by bylo bezproblémové, ale nechceme rušit benefity zaměstnanců,“ uvedl v pořadu Pro a proti prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Výhoda, kterou zaměstnanec stravenkou získává, se nedělí jen mezi zaměstnance a zaměstnavatele, ale i mezi toho, kdo stravenku vydává. „Až 40 % slevy, která na stravence je, jde třem firmám, které je v této zemi vydávají a které na nich tímto způsobem vydělávají.“

Stravenky fungují díky tomu, že je všichni akceptují. To je takové vězňovo dilema: všichni to musí dělat, každý se bojí udělat něco jiného, ale v závěru na to všichni doplácejí, včetně zaměstnavatelů a zaměstnanců. Je proto dobře, že na trh vstoupí další hráči, další firmy, které přehodnotí podmínky, za kterých dnes tyto lístky kolují.Václav Stárek

Prezident Stárek je přesvědčen, že kdyby lidé dostávali od zaměstnavatele peníze na jídlo, tak by postupovali úplně stejně. „Někteří nakupují v restauraci pokrmy, někteří utrácejí za nákupy v obchodech. Toto chování my stejně nezměníme... V každém případě by se ale nepřestali stravovat. Stravování je jedna ze základních lidských potřeb, takže se nedomnívám, že by lidé přestali jíst jen proto, že nedostanou potravinové lístky.“

„Stát by mělo také zajímat, že lístky se recyklují a kolují. Není to o tom, že někam dáte stravenku a ona je před vámi znehodnocena. Tato stravenka se použije dál, protože podmínky na odkup jsou velmi špatné,“ upozornil Stárek.

Výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek citoval z průzkumů, podle kterých by minimálně polovina z těch, kteří mají stravenky, v případě jejich zrušení přestala obědvat, zvláště nemají-li k dispozici služební jídelnu. „Proto je zrušení hodně nešťastné,“ tvrdí zástupce zaměstnavatelů.

Stravenky nejsou EET. Žádná restaurace je nemusí akceptovat. Je jen na restauraci, jestli chce, nebo nechce. Za všechno se platí. Tak jako platíme za účet v bance, tak platíme i v restauraci, kde provozovatelé mají své marže, aby vydělávali. Pokud nějaká firma poskytuje komerční služby, tak si bere provizi, a to ve výši, kterou si obě strany dohodnou.Vít Jásek

Stárkův návrh vyplácet místo stravenek peníze, by podle Jáska nefungoval. „Když si vezmete například penzijní spoření, kdy dáte zaměstnanci peníze navíc, aby si je sám spořil na důchod, tak kolik z nich to udělá? Postupem času to nebude dělat skoro nikdo. Proto stát rozhodl, že bude daňově zvýhodňovat jen tento příspěvek na penzijní spoření.“

„To samé platí i pro zaměstnanecké benefity. Když mám v peněžence čtyři stokoruny, tak je utratím, za co chci. Když tam mám tři stokoruny, stravenku a stokorunovou poukázku do divadla, tak tyto poukázky s největší pravděpodobností utratím za to, k čemu jsou určeny,“ soudí ředitel.

Podle něj stát určuje oblasti, které považuje za prioritní v oblasti sociální a ekonomické, jako jsou penzijní připojištění, volnočasové benefity a podobně. „A stravenky jsou jedním z takových benefitů.“

„Ministerstvo financí nám také řeklo, že nechce bránit lidem, kteří mají třeba dietní problémy, ať si nakoupí potraviny a z nich si uvaří to, co jim vyhovuje. Nakupovat potraviny za stravenky je v pořádku, jídlo také, v pořádku ale není, když je obchody použijí jako druhou měnu,“ shrnul Vít Jásek.