Ukrajinští lékaři neumí česky. Pacienti si nám stěžují, tvrdí člen lékařské komory

17. duben 2018

V Česku chybí lékaři a další personál. Ministerstvo zdravotnictví se proto snaží spolu s rezortem průmyslu prázdná místa zaplnit pracovníky z ciziny, například prostřednictvím projektu Ukrajina. Představitelé profesních organizací ovšem proti tomu protestují, podle nich ministerstva uměle snížila požadavky na kvalifikaci zahraničních lékařů.

„Nelíbí se nám, že sem budou přicházet ukrajinští lékaři, aniž by se ověřily jejich jazykové a odborné schopnosti. V civilizované zemi to není možné,“ zdůrazňuje Zdeněk Mrozek z České lékařské komory.


Nemáme nic proti zahraničním lékařům, ale chceme, aby požadavky na ně byly stejné jako u těch českých.Zdeněk Mrozek

Připouští, že v České republice je nedostatek lékařů, což se navíc bude dále zhoršovat. Podmínky by měl zlepšit stát. „Je zbytečné, aby dvě stě lékařů ročně odcházelo hned po absolvování a další až tři stovky poté, co zkusí praxi. V tom jsou obrovské rezervy,“ upozorňuje.

Od pacientů i lékařů prý chodí stížnosti na komunikační bariéru, naštěstí to ale zatím nemělo dopad na něčí zdravotní stav. „Nedokážu si představit, že bych šel do kteréhokoli státu v Evropě, aniž by byly ověřeny mé jazykové schopnosti,“ dodává Mrozek, který se obává i mzdového dumpingu.

„Souhlasím, že nastavení projektu nebylo úplně šťastné. Svou roli plní dobře u sester, ale u vysoce vzdělaných lékařů to plnění není úplně optimální,“ připouští náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Projekt Ukrajina totiž původně vznikl na ministerstvu průmyslu pro vysoce kvalifikované pracovníky, ve zdravotnictví se rozjel až v roce 2016.


Jde o to, abychom s vaničkou nevylili i dítě. Je třeba najít optimální model, protože zahraniční lékaře skutečně potřebujeme.Roman Prymula

Připouští také Mrozkovu námitku, že někteří zaměstnavatelé zahraničních pracovníků využívají, aby jim mohli platit méně, bez ohledu na kvalitu. „To je obecně pravda, zejména u různých řetězcových lékáren nebo ambulancí. Ale nemyslím si, že projekt Ukrajina je pro to tím hlavním,“ dodává.

Kvalita některých vysokých škol v postsovětském bloku také není valná, i jejich absolventi se ale mohou do systému dostat. Řešením by mohlo být jedno selekční síto navíc: „Chceme zavést vstupní testy, abychom byli schopni rozlišit, jestli ten člověk medicínu nebo farmacii vystudoval. To se dá poznat jedním testem, nemusí se na to dělat sofistikované zkoušky,“ tvrdí.

autoři: tpa , ert
Spustit audio