Vláda nechala zbohatnout těžaře uhlí, u lithia by to mohla změnit, vyzývá Hnutí Duha

Je třeba minimalizovat dopady těžby jak na lidi, tak na přírodu, tvrdí Jiří Koželouh - Foto: Jana Přinosilová

Je třeba minimalizovat dopady těžby jak na lidi, tak na přírodu, tvrdí Jiří KoželouhFoto: Jana Přinosilová

Česká vláda schválila před několika dny surovinovou koncepci, z níž vyplývá, že do budoucna by měl stát více než dosud investovat do geologického průzkumu ve snaze objevit další možná naleziště strategicky významných kovů. S těmi počítá především pro nově rostoucí digitální obory. „Oceňujeme, že vláda ustoupila od nového otvírání uranových dolů a je opatrnější,“ chválil v pořadu Pro a proti ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Koželuh připomněl, že aktivisté rozhodně nenavrhují, aby Česko následovalo příklad Německa. „To začalo okamžitě ustupovat od použitá jádra s cílem do roku 2022. To by nešlo, a bylo by to problematické, takže s jádrem budeme muset v budoucnu počítat.“ 

Současná surovinová politika podle Koželuha také uznává, že existují limity těžby uhlí. „Je vidět odklon od hnědého uhlí jako hlavního zdroje surovin pro energetiku,“ přidal další kompliment ředitel Hnutí Duha. 

„Je třeba minimalizovat dopady těžby na místní lidi i na přírodu. Je také potřeba zajistit, aby surovina vytěžená v České republice nebyla těžena jen jako surovina, protože to by ekonomice moc nepřineslo. “
Jiří Koželouh

Obává se však po zkušenostech z minulých let, že stát bude mít dál z těžby minimální zisk, zatímco těžaři prosperují. „Je alarmující, když jsou velmi nízké poplatky za vytěžené hnědé uhlí, ačkoli jde o nerostné bohatství státu,“ varuje Koželuh. 

„U těžby lithia bychom se po této zkušenosti tomu mohli vyhnout. Rozhodně je ale potřeba vymyslet, jak zařídit, aby nedocházelo jen k těžbě a vývozu,“ žádá Koželouh. 

Ředitel Odboru surovinové politiky ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Kavina potvrdil, že v nové koncepci uran zůstává strategickou surovinou, ale otevření nových ložisek se neplánuje. 

„Česká energetika je jednou třetinou zajišťována jadernými elektrárnami a ještě počítáme s dalším navyšováním podílu, proto si uran pozornost zaslouží,“ říká Kavina. 

„Každý projekt musí projít řízením EIA, kde jsou velmi důkladně posuzovány všechny možné dopady na životní prostředí včetně dopravního zatížení. Když takto odstraníme ekologickou zátěž, získáme cennou surovinu, a ještě dojde k zaměstnání určitého počtu lidí v regionu.“
Pavel Kavina

Ten připomněl, že pokud myslíme vážně přihlášení se k nezvyšování emisí CO2 a boj proti klimatickým změnám, roli uranu, a tedy i jaderné energetiky jako bezemisního a efektivního zdroje nelze podceňovat. 

„Ložiska nerostných surovin nejsou obvykle monominerální, ale jsou s několika příměsemi,“ vysvětlil Kavina. Typickým příkladem je navážka po těžbě cínu, která obsahuje v menším množství lithium, které je strategickou surovinou nejen pro výrobu akumulátorů. 

Surovinový průmysl prošel obrovskou změnou v zaměření na komodity. „Dnes se vyspělé technologie soustřeďují zejména na hi-tech materiály, které nás před dvěma desítkami let nezajímaly,“ upozornil Pavel Kavina na nové možnosti, se kterými počítá česká surovinová koncepce. 

Autor:  Veronika Sedláčková  (ves), Ondřej Čihák
Pořad: Pro a proti  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:35; repríza pondělí-pátek 19:35  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace