Za nehospodárné neziskovky může především zadavatel projektů, tedy stát, tvrdí expert

„Nejde o podezření, že je celkově plýtváno, ale spíše o to, jestli opravdu neziskovky odvádějí tu činnost, kterou mají, a nespotřebovávají větší část peněz na náklady samotného chodu instituce,“ uvedl v pořadu Pro a proti poslanec ANO a místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný.

Podle něj mají politici také zájem na tom, aby státní podporu čerpali ti, kteří si umí i sami vydělat sponzorskými dary. „A ne jen ti, kteří natáhnou ruku a mají lepší lobby.“

Jsou nadační fondy, které sponzorské nebo státní peníze spotřebují z 80 % na svůj chod a jen 20 % jde na samotný účel. A tam vidím problémy, na které i sami občané někdy poukazují.Jan Volný

„Jde o revizi a zpřehlednění, ne o to, že by se chtělo šetřit, protože neziskové organizace jsou z velké většiny, jak tomu věřím, velice bohulibé a patří do tohoto systému... Prověrku je třeba udělat i proto, aby se vyvrátily teorie, že spolky nic nedělají, jen spotřebovávají prostředky na vlastní činnost.“

Oněch 18 miliard ročně je významná částka. „Takže se stojí za to podívat, jestli se všechno správně zadává a jestli správně probíhají výběrová řízení, ale jestli také koncoví příjemci jsou opravdu ti, které potřebujeme a kteří dělají práci tak, aby to bylo společensky prospěšné a účelné.“

Poslanec netvrdí, že by za případným špatným využíváním peněz ze strany neziskových organizací byl záměr. „Může to být třeba nešikovnost, neschopnost peníze si sehnat nebo je smysluplně udat do určitého projektu. Nemusí jít přímo o záměr okrást stát, obec nebo kraj.“

„Nemyslím si, že to je nějaký hon na čarodějnice a účelově modelovaný záměr škodit nestátním neziskovým organizacím, tak to určitě není,“ ujistil Volný.

Ředitel Institut pro sociální inkluzi Martin Šimáček upozornil, že počet neziskovek, které každý rok získají nějakou dotaci nebo podporu, a to nejčastěji na základě výzvy státu, je v řádu jednotek tisíc z celkového počtu 130 tisíc.

Pokud někdo řekne, že neziskovky čerpají 80 % na sebe a 20 % jde do výkonu, tak to je přesně ta podpora pro ty, kteří reálně práci v terénu odvádějí. Většina nákladů jsou personální, a ty představují onen výkon, které neziskové organizace dělají.Martin Šimáček

„Tedy významná část registrovaných organizací prakticky dotace nečerpá, nebo ani aktuálně nevykonává žádnou činnost.“

Šimáček připomněl, že neziskovky nejčastěji čerpají prostředky v dotačních řízeních nebo veřejných zakázkách, a to podle velmi přísných podmínek a na objednávku veřejných institucí. „Zdůrazňuji, že je nutné, aby se politici podívali především na zadavatele, protože prošetření transparentnosti primárně směřuje za zadavatelem.“

„I neziskové organizace musí předkládat výsledky svého hospodaření, daňové přiznání, výroční zprávu... Každá koruna z dotačního řízení musí být vykázána podle velmi přísných pravidel... Jakýkoliv výdaj, který se vymkne schválenému rozpočtu, je neuznaný a organizace ho nemůže vyúčtovat.“

Je důležité, aby ve veřejném prostoru nedocházelo k napadání výdajů na mzdy nebo platy v neziskových organizacích, věří ředitel.

„Představa, že neziskovky prohospodaří obrovské prostředky na vlastní účely, aniž by tím plnily nějaký závazek, je mylná. A pokud to tak udělají, je to chyba na straně zadavatele, kdy ten připustí nekvalitní projekt, nedostatečný rozpočet nebo špatné vyúčtování,“ shrnul Martin Šimáček.